Mirith Griffin: Control, Alt, Delete

Mirith Griffin, autorka, která se nebojí psát explicitní scény… 😀 Ne, to by bylo příliš zjednodušeně řečeno, píše prostě čtivě a vtipně (viz ukázka v článku).

Sherlock vážně umí promazávat nepotřebná data ze svého mozku-harddisku a jednou to provádí dost okatým způsobem, až John nevnímá nic jiného, než tenhle malý rituál a to, jak smyslně u toho Sherlock vypadá… Takže to hned na začátku povídky nakopne jejich dosavadní vztah směrem, o kterém doposud oba jen snili.Jenže John celkem záhy zjistí něco, z čeho se mu hned dvakrát zhoupne žaludek. Narazí náhodou na Sherlockův sešit se zápisky dosavadních sexuálních zkušeností – experimentů. Je snad i on nějaký takový experiment, sbírá jen Sherlock další data?

John často přemýšlel, jak může Sherlock disponovat tolika informacemi a zároveň mít emocionální inteligenci puberťáka. Co se asi může s člověkem dít, když vymaže nepříjemné vzpomínky z dospívání? A jak s tím souvisí to, že Sherlock nezná sluneční soustavu?

Sherlock se ale snaží přesvědčit Johna o tom, že pro něj není jen další v řadě, a udělá to tím nejhorším možným způsobem. Nápověda: přesně to vystihuje tu klávesovou zkratku z názvu povídky…

 

Povídka je často „angst“ – plná scén, kde se ve vás bude všechno svírat, pokud nemáte emocionální vyzrálost jako Sherlock sám. Dost se při jejím čtení ale i zasmějete, případně (ehm) zapotíte. Doporučuju číst bez příjmu jídla a pití, taky vypnout topení v místnosti… Často sama od sebe stoupne v místnosti teplota minimálně o tři až pět stupňů. 😛

 

počet slov: 83 000 +

počet kapitol: 28

rating: M

odkaz: http://www.fanfiction.net/s/7312892/1/

 

Ukázka:

Seb moves his lips, but no sound comes out. He is the colour of a poinsettia.
„Really, Seb. You’re the most gratifying audience. You didn’t know I was in Afghanistan, did you? Of course not. You’re not like Sherlock. Nothing like him, in fact. You can’t look at people and tell – well, anything really. You’re not fit to kiss the soles of his overpriced shoes. Now. Let’s see how effectively you apologise.“
John loosens his grip again, but only slightly. Seb practically hacks up a lung.
A bit not good, thinks some distant part of John’s brain. This is immediately followed by

Nobody.

Messes with.

My.

Fucking.

Boyfriend.

„Sorry, John.“ Seb’s speech is punctuated with coughs and gasps. „I mean, Doctor Watson. Please, I didn’t mean it. I’m so sorry.“
„Oh, you don’t need to tell me. You need to tell my lover. Get my phone out of my right front trouser pocket, and if you try anything, I will send your balls through the ceiling as my personal gift to the roof.“
Seb reaches for the phone, removes it with a delicacy unexpected in a man who has nearly been strangled, and offers it to John.
„Get Sherlock’s number and dial it. Then hold it up to my mouth.“
Sebastian complies.
Sherlock picks up. „John.“ Coming from him, the word sounds exotic and solid and dark, as though hand-carved from mahogany. „How many times have I told you to text?“
„Sorry, sugar crumpet. My hands are busy. I have a friend of yours here. Would you like a word?“
„A friend,“ repeats Sherlock, mystified.
„All right, a sleazy, cowardly arse-monkey not fit to lick the bottom of our refrigerator crisper drawer.“
„Oh,“ replies Sherlock. „Which one?“
„The one you’re growing the foot fungus in.“
„No, which rump-simian or whatever you said?“
John nods at Sebastian, who holds the phone up to his own mouth.
„Sh-sherlock?“ sputters the captive.
„Oh, Sebastian, it’s you. Did my flatmate put you up to this? His hand’s around your neck, isn’t it? Yes, yes, I can hear it.“
As Sebastian continues his litany of „sorry,“ John can’t help but notice that Sherlock’s breathing quickly into the phone.
„John.“ Impossibly, the Voice, always baritone, is down an octave. Any lower, and only elephants would be able to hear it. Sherlock clears his considerable throat.
„You’re being almost unimaginably butch,“ he observes.
This may turn out to be a lovely day after all, thinks John.

 

Reklamy

4 komentáře Přidejte váš

  1. Desire napsal:

    Přečetla jsem to na tvé doporučení. A musím říct, že je to skvělá povídka. :33 🙂
    Přesně, jak si psala, bez jídla a pití a vypnout topení! 😀

  2. Helena napsal:

    Někdy, časem, výhledově, bude překlad? Třeba příští rok, abych nevypadala moc nedočkavě.

    1. miamam napsal:

      Kdo ví? V dohledné době to ale neplánuju, to spíš jiné projekty 🙂

  3. KalamityJane napsal:

    To vypadá dobře 😉

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s