Snídaňový triptych: Část druhá

Varování: PRESLASH.

Podle mě to ještě není na heslo, ale pro klid duše už v perexu upozorňuju. Opakuju: preslash. Komu to není příjemné, nevím, co tu ještě okouníte… 😛

John prchnul před útrapami, které mu způsobil jeden toust s medem a Sherlock mezitím dostane zajímavou zprávu od Mycrofta.

Vážně, zdá se, že z tohohle minitriptychu nakonec bude jen PWP, nu což… 😛 Snídaňový triptych

SNÍDAŇOVÝ TRIPTYCH – část druhá

 

Sherlock spojil ruce do stříšky. Momentálně jeho mozek naráz zpracovával informace z internetu, přijímal libou chuť medu z chuťových pohárků, přemýšlel nad příští zprávou pro Mycrofta, přemítal nad krátkou povídkou, kterou kvůli Johnově příchodu nestihl dočíst a seřazoval možnosti, proč byl John po ránu tak roztěkaný.

Ta poslední myšlenka byla zvlášť zajímavá. Neměl sice dostatek faktů, aby mohl dedukovat, ale mozek mu sám od sebe podsouval možnosti, které byly prostě lákavé…

Zamračil se. Síla podvědomí mu poslední dobou dělala starosti. Dnešní snídaně tomu moc nepomohla.

Fakta! Fakta.

Číslo jedna. John na něj zíral. Fakt.

Možné důvody? Na příklad: vyšuměl. Myšlenky se mu rozutekly, jak už to u průměrných idiotů bývá, a tak mu zbytek mozku vypnul a přestal dávat pokyny k jakémukoli pohybu – tím pádem ani výraz, ani směr pohledu, se nezměnily.

Nezměnily…? Nějaká drobnost mu unikala, už už ji měl na jazyku, ale… Ne. Je to pryč.

Mávl netrpělivě rukou, jak se mu obrazy míhaly před očima – jakoby odsunul složku s jedním problémem a natáhl se po další.

Číslo dvě. Toast. Každodenní snídaně, včetně nápoje, který, pravda, vyžadoval. Toast ale nikdy nechtěl, respektive si o něj nikdy neřekl. Přesto John den co den připravoval jeden i pro něj. Bylo to celkem rozčilující. Sherlock neměl hlad, dokud před něj John nepoložil snídani. Když se to stalo poprvé, předpokládal, že John má jen větší hlad než obvykle… Jenže to jednoduché gesto – přisunutí talíře k Sherlockově kávě, mluvilo o něčem jiném. Zvlášť, když pak John vstal a šel si umýt svůj hrnek.

Důvody pro tuto činnost? Tedy… Napadaly ho překvapivě příjemné důvody, jenže všechno to byly spekulace.

Vyrušila ho příchozí smska.

Nemám přesné číslo, a prosím tě o to, abys jej po mně nechtěl, moji lidé mají důležitější věci na práci, a já toto rozhodně nemám chuť prozkoumávat. Přibližně 80K. – M.

Obočí se mu překvapením téměř ztratilo pod ofinou, která mu spadla do čela.

Osmdesát tisíc povídek. Překvapivé. Zajímavé. Takovou sumu nepředvídal. Nepochybně devadesát pět procent z nich budou bezduché slinty, ale je tu možnost, že malý zlomek bude… Přinejmenším inspirující.

Jakým způsobem však může eliminovat ubohé pokusy o slohový útvar? Původně se řídil pouze množstvím komentářů, které povídky obdržely od svých čtenářů, ale později pochopil, že ne vždy se na to dá spolehnout. Měl poněkud jiná měřítka pro kvalitu, přesto mnoho povídek alespoň zběžně prolétl… Kvůli sbírání informací, samozřejmě.

Ještě chvíli Sherlock dumal nad možnostmi, jak probrat osmdesát tisíc příběhů tak, aby mu zbyly jen ty zajímavé a přínosné, pak se ale rozhodl prostě namátkou vybírat a číst ty, na které zrovna najel myší.

Vydrželo mu to celé dopoledne a tolik se do čtení ponořil, že ani nevnímal, že se John už vrátil.

John přišel do obývacího pokoje a když uviděl Sherlocka, jak sedí prakticky ve stejné pozici, když odcházel, jen zavrtěl hlavou. Neuvěřitelné, jak se tenhle jinak činorodý muž dokázal chovat tak lenivě. Očividně byl do něčeho pohroužený, nereagoval ani na Johnův pozdrav. John se na sebe nesnažil upozornit, věděl, že by to nemělo smysl. Postavil konvici na čaj a opřel se zády o linku, aby na Sherlocka viděl.

Když byl venku, hlavou mu pořád vířily myšlenky na dnešní snídani. Poslední dobou ho ty nepatřičné myšlenky napadaly čím dál častěji. Nebyl si jistý, jetli by se jim měl jen bránit, nebo dát Sherlockovi nějak najevo, na co myslí…

Zakoulel nad sebou očima.

Jistě si byl Sherlock vědom, na co John myslel. Prakticky mu četl myšlenky.

Konvice cvakla, John si zalil čaj a přešel s hrnkem do pokoje. Sherlock stále ještě něco četl – už zdálky bylo vidět, že internetové stránky jsou prakticky jen přehlídkou nejrůznějších textů a Sherlock teď rychle pročítal nějaký hustě psaný.

Jako blogger se John zvědavě naklonil přes Sherlockovo rameno a jakmile se začetl do prvních vět, úplně ztuhnul. Úplně úplně.

Ksakru.

Málem vylil čaj, ale na poslední chvíli vybalancoval hladinu v hrnku. Vycouval několik kroků ke svému křeslu, hrnek rozechvěle postavil na stolek a posadil se. Oči měl vykulené a ústa pootevřená.

Co to do hajzlu… ???

Sherlock četl porno. Jak jinak popsat to, co četl, John nevěděl. Co ale bylo nejhorší… Pane bože! Bylo to psané o něm a Sherlockovi! Ne, nejhorší bylo to, že to na Johnovo tělo mělo vůbec nějaký efekt. Hučelo mu v uších a v… V kalhotách mu bylo poněkud těsno.

Někdo o nás píše povídky?!

Přejel dlaní po obličeji a zíral před sebe.

„Johne! Už jsi zpátky, dobře.“

John zaměřil svůj pohled na Sherlocka, který si sedl naproti do svého křesla, ruce pohodlně opřené o opěrky a rentgenoval ho tím svým typickým pohledem. John odolal touze podívat se mu mezi nohy. Určitě to je zas nějaký experiment. Co jiného? Sherlock jasně řekl, že je ženatý se svou prací. Nedělal něco jako sex. Ani ve snu!

No… Minimálně ani ve snu by Johna nenapadlo, že Sherlocka, toho strohého a někdy dětinského Sherlocka přistihne při čtení jakékoli fikce, natož pak takové.

Sherlock naklonil hlavu do strany, když John nic neříkal. John zamrkal, odkašlal si a poposedl.

„Eh-rm… Byla to jen svižná procházka. Potřeboval jsem…“

„Trochu vzduchu, já vím. Chápu, že v tak malém bytě jsou občas dva lidé schopni spotřebovat veškerý kyslík.“

Skutečně to chápeš? John to skoro řekl nahlas. Nebyl jsi jistý, jestli by ale Sherlock postřehl ten skrytý smysl otázky a nechtěl se babrat s vysvětlováním.

„A co jsi zatím dělal? Nějaký nový případ?“ John cítil, jak rudne.

Sherlock se krátce ušklíbl.

„Ani se to snad nedá nazvat experimentem… Ale kdybys měl zájem pomoci?“ Sherlock pomalu mrknul, což mělo na Johna efekt, jako by mu někdo fouknul do očí – mrkal úplně zběsile.

„A co je to…za výzkum,“ řekl nejistě John. Vzpomněl si na svůj vychládající čaj a tak ho rychle popadl do rukou a upil. Sherlockovy oči sklouzly k Johnovým rukám s hrníčkem. John ještě znatelně cítil napětí v kalhotách a své ruce trochu zvednul, aby snad Sherlockovy oči nezabloudily do nepatřičných míst… Potlačil nutkání překřížit nohy. TO by pozornost jistě přilákalo.

„Jsi si vědom toho, že kdykoli je ti něco nepříjemné, stavíš mezi mě a sebe hrnek s čajem?“ pokývnul Sherlock ke zmíněnému a Johnovy tváře už musely sálat. Donutil se položit hrnek zpátky na stolek a předklonil se. Možná mu bylo trapně, ale nebyl. Zbabělec.

„Jaký. Výzkum?“ Očima zalétl k notebooku na stole, na kterém ještě pořád byla otevřená stránka s povídkou.

Sherlock potlačil široký úsměv – vážně, ten John ho stále překvapoval. Johnovu přítomnost v bytě vnímal od okamžiku, kdy si stoupnul za něj a četl mu přes rameno. V tu chvíli cítil, jak Johnova tělesná teplota stoupá. Sherlockovi bylo jasné, která pasáž příběhu to musela způsobit a dovolil si malý úšklebek alespoň v duchu.

Sherlock si rozepl knoflíček saka a koutkem oka zaznamenal, že John přejel očima po jeho košili od krku až k opasku. Překlonil se také, aby se Johnovi zblízka zadíval do očí. Pootevřel ústa a…

Sledoval, jak se Johnovy oči rozšířily a krátce se zahleděly na jeho rty.

„Osmdesát,“ vydechl Sherlock a pomalu se nakláněl dopředu, „Tisíc,“ pokračoval a přibližoval se k Johnovi, „Povídek. Takových, jakou mám právě teď otevřenou.“ Zkoumal Johnovy tělesné reakce na tu nepatřičnou blízkost mezi nimi. Takhle blízko si naposled byli při tom nemožném drogovém zátahu, jenže tehdy byl Sherlock jen vědomě neomalený. Nikomu z průměrných lidí nebyla taková blízkost příjemná, pokud do té doby neměli s danou osobou blízký vztah. Jenže John ho tehdy opět překvapil, minimálně potvrdil, že není průměrný.

Johnova ústa byla teď taky nepatrně pootevřená a zjevně myslel na něco stimulujícího, když pohledem těkal po Sherlockově obličeji; zvlášt mezi jeho očima a ústy. Trojúhelník intimity, pomyslel si Sherlock. Ne, tohle nebyl pohled obyčejného spolubydlícího. Sherlock spojil rty a usmál se. Pak se pomalu opřel do křesla a Johnem jako by projel blesk, probral se z omámení.

„Potřeboval bych čistě z vědeckých důvodů probrat zrna od plev. Je to obrovské číslo a nemíním se prohrabovat ani polovinou z toho množství, abych našel něco zajímavého, ale určitě přijdu na nějaký způsob, jak je protřídit,“ vysvětlil teď klidně Sherlock.

Johnův dech se zklidnil a bezvýrazně hleděl na muže před sebou. Rty spojené, naprosto netečný výraz… Sherlock se zamračil. Něco je špatně?

John se pak podíval do krbu, z okna a nakonec na špičky svých bot.

„Jasně,“ řekl téměř šeptem, pak se zvedl z křesla a odešel po schodech nahoru do svého pokoje. Dveře zavřel tiše, jako by se chystal jít spát.

Sherlock seděl naprosto zmatený a v duchu si přehrával posledních pár minut… Proč se John zachoval tak… Divně?

***

Třetí část bude očividně nejdelší, ale zas ji kvůli tomu přidám bůhví kdy… Komentář by mi dodal chuť do psaní B-).

Část první …. Část třetí

Advertisements

5 komentářů Přidejte váš

  1. Elis napsal:

    Mám neuvěřitelný štěstí, že nemusím čekat! To bych asi nevydržela 😀 už, už se hrnu na další kapitolu XD

  2. Effie napsal:

    Z nějakého důvodu mi nejde heslo ke třetí kapitole T_T… Zkoušela jsem to asi desetkrát a pořád nic n_n…

    1. miamam napsal:

      Nějak to zlobí, hm :-/ Článek je odemčen, bude jen varování v perexu. 😛

  3. Willy W. napsal:

    Začínám být velmi, VELMI napjatá ^^!

    1. miamam napsal:

      Hihi…:-P Tak to si počkej na začátek příštího týdne, třetí část triptychu bude delší než ty dvě předchozí, ale snad už bude konečně dopsaná :).

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s