The Road Less Traveled – kapitola 2.

Druhá kapitolka, o malinko (!) delší, a už začíná být celkem jasné, co má asi Sherlock za lubem. Chudák John. Ten bude ještě zmatený… 😛

2. Neutralizace nepřítele

Johnův POV

 

 

“A už se nevracej!”

Škubl jsem sebou, když práskly dveře. Sklonil jsem svoji kytici na usmířenou a udělal krok zpět, ramena skleslá. Nevadí, paní Hudsonová bude určitě ráda za květiny. Zjevně se jí líbily i ty dřívější, odmítnuté Sarou, Rachel i Alicí; není důvod, proč by tuhle kytku moje trpělivá paní domácí nepřijala stejně.

Povzdychl jsem si a vydal se na krátkou cestu domů. Opravdu jsem věřil, že se to s Jane povede. Zdálo se, že mnohem líp rozumí mojí situaci. Ale teď to nazvala “Ten Hnusnej Zlej Zatracenej Spolubydlící”. Možná byla chyba zmiňovat, že stav nouze, kvůli kterému jsem předchozí večer odešel ze schůzky, byl jeho prst uvíznutý v lahvi.

oOOo

“Proč tu láhev prostě sakra nerozbiješ?”

“Johne, nebuď směšný, to by naprosto anulovalo můj experiment.”

“Nemohl jsi prostě počkat, než přijdu domů, nebo požádat paní Hudsonovou?”

“Paní Hudsonová nemá žádný zdravotnický kurz – co kdyby můj prst poranila? Tohle je prst, se kterým píšu esemesky, Johne.”

 

oOOo

 

Jo, když si to tak srovnám, mohl jsem s tím vysvětlením u Jane trochu mlžit, nebo možná prostě vymyslet něco nebezpečného a/nebo život ohrožujícího. Zase jsem si povzdychl. Jestli to takhle půjde dál, tak si nikdy nezašukám.

Zrovna jsem procházel dveřmi, když mi pípla příchozí zpráva – “Scotland Yard. Pokud je to možné, přijď hned. SH.” Toužebně jsem se zahleděl na rychlovarnou konvici, povzdychl si a otočil se…

Když jsem se blížil k Lestradeově kanceláři, slyšel jsem zvýšené hlasy vycházející zevnitř – nejpronikavější byl ten Sally Donovanové. Zjevně se potřebovala zbavit nějakého napětí během svého řečnění. Už jsem byl u otevřených dveří, když její slova zněla jasněji –

“…proč tu všichni stojíme a čekáme na nějakýho šílence, aby nás poctil svými domněnkami, když je dost pravděpodobný, že on je ten psychouš, co za tím zločinem stojí? Patří do cvokhausu a neměl by zabírat čas těžce pracujícím policistům, je to prostě jen magor!”

 Stál jsem na prahu místnosti a trochu jsem se lekl, když jsem viděl Sherlockův zraněný výraz – takový jsem u něj nikdy neviděl a vytočilo mě to. Sklonil hlavu hned, jak mě uviděl, a když ji znovu zdvihl, měl zas zpátky ten známý arogantní úšklebek, který směřoval přímo na Donovanovou. Otevřel ústa, bezpochyby proto, aby jí oplatil nějakou kousavou – a dobře zaslouženou – poznámkou, ale skočil jsem mu do toho.

“Co se tu děje?” Nechal jsem předstoupit svého vnitřního hlavního rotmistra a vyštěkl jsem, až celá místnost ztichla a všichni se na mě zadívali.

Ticho.

“Bylo by správné předpokládat, že ty,” otočil jsem se zostra na Lestradea, který se unaveně opíral o roh svého stolu, “jsi požádal Sherlocka, aby sem přišel a pomohl ti s nějakým problémem, který tvoji skuteční, těžce pracující policisté,” můj sarkasmus byl jasně slyšet, jak jsem mířil prstem na Donovanovou a pak Andersona, “nebyli schopní vyřešit?”

Lestrade nedokázal odpovědět, což jsem bral jako šokovaný souhlas.

“Jako detektiv, co má na starosti tuto jednotku,” pokračoval jsem s tvrdým výrazem, “nejsi snad odpovědný za chování a postoje těch, kteří jsou pod tvým vedením?” Další zaražené obličeje; dokonce i Sherlock byl nějak zaskočený mojí reakcí. “V tom případě věřím, že budeš požadovat adekvátní omluvu od své podřízené,” odmlčel jsem se a nasupeně se zadíval na Donovanovou, “za šokující hrubost mířenou na konzultanta, kterého jsi ty pozval a na jehož bezplatnou asistenci tak často spoléháš.”

Ticho už bylo slyšet. Donovanová a Anderson úplně zamrzli a Lestrade na tom byl stejně; byli tolik zvyklí, že já jsem ten tichý, dobře naložený John, který následuje Sherlocka a vyřizuje jeho pochůzky. Nikdy nepotkali Johna – Vojáka. Na představování už je pozdě. Nikdy jsem neměl rád způsob, jakým se k Sherlockovi chovali, jak ho brali jako samozřejmost a zacházeli s ním hrozně, ale dosud se nezdálo, že by ho to obtěžovalo, tak jsem to nechával být – až dosud.

“Sherlocku,” upoutal jsem jeho pozornost.

“Ano, Johne?” okamžitě reagoval a tvářil se přitom zvláštně – snad triumfálně?

“Jsme tu hotovi?” zeptal jsem se. Nechtěl jsem překročit meze, pokud tu měl nějakou práci, kterou chtěl udělat.

“Ano, Johne,” odpověděl znovu a blížil se ke mně. “Napíšu ti,” prohodil zpět k Lestradeovi, který pomalu přicházel k sobě.

“Ehm, díky, Sherlocku,” zamumlal.

Než jsem se otočil, abych následoval Sherlocka ven z místnosti, zachytil jsem jeho pohled a on nepatrně kývnul, tvářil se zahanbeně. Došlo mi, že Donovanová aspoň dostane nějaké instrukce o tom, co zahrnuje přijatelné chování, a ne za dlouho.

Sherlock byl neobvykle zamlklý, když jsme jeli dolů výtahem, a vyhýbal se očnímu kontaktu. Když jsme usedali do taxíku, dotkl jsem se jeho paže.

“Jsi v pořádku?” zeptal jsem se. Jeho neobvyklé chování mi dělalo trochu starosti.

“V pořádku,” odpověděl a dál se díval ven z okna. Zdálo se, že s něčím bojuje. Najednou se ke mně otočil.

“To, co jsi udělal,” řekl, sklonil pohled a polkl, než se zas na mě upřeně podíval, “to pro mě nikdy nikdo neudělal.”

“Myslíš stát při tobě?” snažil jsem se objasnit.

“Být na mé straně,” řekl tiše a znovu sklonil svou hlavu.

Nebyl jsem si jistý, jak na to reagovat, tak jsem neřekl nic a podíval se stranou, jak jsme míjeli Hyde Park Corner, dokud jsem neucítil, jak se Sherlockovy prsty propletly s těmi mými, ležícími na mém koleni. Polekaně jsem sebou trhl, otočil se k němu čelem, ale on se díval na naše ruce a tvářil se nervózně. Krátce mi stiskl ruku, zlehka ji párkrát pohladil a pak ji stáhnul a otočil se čelem zpět k okénku.

To bylo vážně divný ráno.

oOOo

Předchozí

Další

Reklamy

Jeden komentář Přidejte váš

  1. KalamityJane napsal:

    Chudák John, fakt teda, to bude ještě zajímavé

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s