Dejte šanci sci-fi AU…

…a budete překvapení, nakolik to může být skvělý johnlock příběh. Mám tu pro vás hned dva návrhy! A byla by vážně škoda hned ohrnout nos a nezkusit něco nového…😉

pozn: EDIT 27.5.2014

 

První příběh, jehož autorka mě pak osobně nasměrovala na ten následující, je přístupný a celkem nevinný… Ale je skvělý! Někdy nejsou třeba explicitní scény, že?🙂

You should have let him sleep

Crossover Sherlocka a Star Trek: Into Darkness, který je prostě…ahh! Díky tomu, že Ben Cumberbatch hrál Sherlocka a k tomu Khana ve Star Treku, je celkem jasné, kdo tady bude mít hlavní roli…

Sherlock Holmes prodělá genetickou změnu… A už není Sherlockem Holmesem. Odteď jeho jméno zní Khan Noonien Singh, vůdce, a bude jedním z několika málo silnějších nadlidí. Silnějších v každém směru. Pokud jste viděli ST:ID, bude vám jasné, o čem mluvím.

Khan má sice silnější tělo, smysl pro válečnou strategii a vůdčí schopnosti, jenže postrádá to, co je lidem tak blízké – emoce. (A ne, nikdo mě prostě nepřesvědčí o tom, že původní Sherlock žádné stejně neměl.) Staré Sherlockovy vzpomínky jsou přesně takové – staré Sherlockovy. Khan zcela obsazuje jeho mysl. John na fotce je prostě jen matná stopa v jeho mysli. Nic víc.

Mycroft tu změnu zařídil, ale když vidí, jaké to má děsivé následky na charakter jeho bratra, udělá nepatrný krok zpět; se Sherlockem/Khanem nic nezmůže. Jenže pořád je tu John.

John překvapivě snadno přijme zprávu o tom, že Sherlock vlastně neskočil, že není mrtvý… Ale že stejně bude potřebovat pomoc. Jednou.

Až se vzbudí.

Mycroft nechá Johna hluboce zmrazit na několik desítek let, dokud nebude znovu potřebný. Z desítek let jsou stovky.

Dál se příběh odvíjí po ději Star Trek: Into Darkness. Khana ve filmu na konci opět zmrazili. Teď ho i s celou jeho posádku znovu oživí, aby je poslali do jejich nového domova, na opuštěnou, ale živou planetu Ceti Alpha V.

Hvězdná flotila si tak může oddychnout, že se zbaví potencionální hrozby a že válečníky uchlácholí možností života na druhé straně vesmíru.

Ale kdyby to bylo tak jednoduchý, o čem by to pak bylo, hm?🙂

Mezitím, kdesi jinde, najde výzkumný tým vědců box s uspaným Johnem a proberou ho k životu. Protože je zařízení, ve kterém je zmrazený, neuvěřitelně staré, dojde k drobným potížím… Johnovi po probuzení chybí vzpomínky na polovinu jeho života. A taky třeba na muže, jehož fotku i se vzkazem (Najdi ho. Zachraň ho.) má u sebe.

Protože ve dvacátém třetím století nemá John prakticky žádný smysl života, přijme věci tak, jak jsou, a postupně splyne s posádkou vědců, kteří testují vynález, jenž vytváří život z ničeho. Pustinu promění v živoucí les. Ale již osídlené planety by takový stroj naopak zahubil.

Opuštěná planeta Ceti Alpha V vypadá jako ideální prostor pro výzkum a zkoušku zařízení. Tahle posádka totiž netuší, že planetu, která je teď tolik nehostinná, osidluje Khan i s hrstkou přeživších.

A dál už si to přečtěte😉. Je to neuvěřitelně poutavě napsané, děsivé, napínavé… a navíc, přestože je to psané anglicky, psala to Češka! Vůbec to není poznat. Brilantní.

 

You Should Have Let Him Sleep

Autor: squire

Počet kapitol: 15

Počet slov: 22 K+

 

Ukázka:

“As long as I have Genesis…” Khan’s voice suddenly became almost sing-song, “I’ve got you!”

John’s jaw dropped as he recognized the impression. He remembered that particular intonation all too well from the night at the pool.

He’s projecting Moriarty into Kirk. Jesus. He’s merging the two together; as Sherlock, he only ever had one enemy worth the effort; now, with Kirk, his mind takes the well-trodden path. He subconsciously blames Kirk not only for the deaths of his people, but also –as Moriarty– for taking his friends from him; for forcing him to abandon them in order to save them. That’s why now, with only one enemy to face, he still feels twice as much hate.

John pressed his palms to his temples. It means that Mycroft was right. Sherlock wasn’t dead. He was buried deep inside Khan, in some room that even Khan didn’t dare to enter, and John only hoped that he still possessed the key.

“Khan,” Kirk exclaimed, “what is Genesis?”

“I’m sure you find the answer in the Federation classified archives,” Khan responded amusedly, his hand already hovering above the communication panel. “Do your research.”

The screen faded. Kirk turned to Spock with the most puzzled expression. “What the hell is Genesis?”

John knew a good cue when it fell to his lap. “It’s a terraforming device,” he responded. “The life project of Doctors March and Madison that puts into praxis their theory on sub-atomic particles. Basically, it’s a wave that transforms all matter within its reach into a new matrix, programmed within the device. Take a dead planet and you have a paradise. Take one where life already exists…”

“It would destroy such life in favour of its new matrix,” Spock finished for him. “Fascinating.”

The bridge crew looked at John questioningly. Surrounded with so many people in uniforms, he squared his shoulders unconsciously.

“John Watson. Captain John Watson,” he added for the sake of smugness, already regretting the moment he would have to admit that he’s no starship commander.

“Well, who exactly are you, Captain?” Kirk went back to his very first question.

“It would seem, sir,” John considered his words carefully, “that I am the ace up your sleeve in this game.”

The Soul Remembers

EDIT 27. 5. 2014: Pokud jste viděli film Oblivion, tak vás na téhle povídce vlastně nepřekvapí vůbec nic.😀 Viděla jsem ho až včera a při psaní do Čtenářského deníku jsem zapomněla, že v tazích původní povídky byl psaný, ale stejně musím říct, že se mi to líp četlo jako johnlock.😛 Olga Kurylenko prostě asi nebude můj typ… B-)

 

Druhou AU povídku jsem začala číst díky tomu, že mě na ni squire vyloženě nasměrovala. Dočetla jsem ji v úterý, takže pocity jsou velmi živé a musím říct, že neobvykle silné.

Kolikrát se vám stalo, že vás během čtení překvapil zvrat v ději ne jen jednou, ale čtyřikrát? Nebo pětkrát?… Přece jen, pokud čtete hodně, určité příběhy můžou být sice skvěle napsané, ale někdy trochu předvídatelné… V tomhle případě jsem ještě nerozdýchala ten šok z prvního poznání, ani ze druhého a těch dalších. Upřímně, i ten konec byl neobvyklý!

Uf, tak teď k ději.

(Protáhnu si prsty a čekám, kdy ze mě spadne trocha toho napětí, abych to co nejlíp vystihla, ale zase neprozradila příliš.)

No kruci. (Moc mi to čekání nepomohlo.)

Planeta Země je po dlouhých válkách s mimozemskými útočníky pustá a nehostinná. Lidé sice nakonec válku vyhráli, ale za cenu toho, že většina území je zamořená radiací. A v těch ruinách, kde není radiace, se skrývají „Scavs“, pozůstalí mimozemšťané (pane bože, proč to slovo vypadá v čj tak divně a trapně? Když čtu „aliens“, není to zdaleka tak podivný slovo… O.o :D).

John Watson jako jeden z hrstky přeživších lidí žije s Mary Morstanovou v sídle v oblacích, daleko od Scavs a jejich zbraní. Jsou jedni z několika techniků, údržbářů, chcete-li. John každý den slétává dolů na zem, kde opravuje droidy, co mají na starosti zničit zbývající Scavs, a Mary mu dělá navigátorku.

Jejich život je celkem klidný a docela šťastný, až na to, že John trpí zvláštními sny, ve kterých vídá vysokého cizince s vlnitými vlasy. Budí se s pocitem hluboké prázdnoty, jako by toho muže měl snad znát… Jenže ho přece nemohl nikdy vidět.

Vzpomínky, které by vlastně neměl mít, se ho snaží přesvědčit o něčem jiném, o něčem, čemu nerozumí.

Ale to je jedno. Zbývají dva týdny do konce jejich služby. Potom se přesunou na Tet, plošinu nad Zemí plující prostorem kousek od zničeného Měsíce, kde jsou ještě lidé. A pak poletí osidlovat Mars. Všechno bude dobré.

Nebude…

John při jednom rutinním sletu na zem zahlédne padající vesmírnou loď; podle konstrukce musí být velmi stará. Když se k ní dostane, zjistí, že veze cenný náklad, skupinu lidí udržovaných naživu díky uspávacím komorám. Mezi nimi John najde i muže, o kterém se mu zdají ty sny, po nichž se vždy cítí tak prázdný.

Jako jediného se mu ho podaří zachránit, hlavně před útokem jednoho z droidů (ten stroj musí být prostě zmatený, proč by jinak chtěl útočit na člověka??!). I s komorou ho převeze k sobě domů, kde ho s Mary probudí a ošetří.

Jakmile ten muž uvidí Johna, vysloví jeho jméno…

Johnovi se postupně začnou vybavovat události, které se ale prostě nemohly stát. A věci jsou čím dál komplikovanější. S Mary to začíná skřípat. Ona mu něco tají a on jí nedokáže vysvětlit, že ten muž, že Sherlock, pro ně není hrozbou.

Celý příběh se začíná komplikovat, když se John se Sherlockem vrátí na zem, aby prozkoumali trosky vraku.

Unesou je Scavs, spolu s nějakým člověkem, který si říká Lestrade.

John se pak dozvídá šokující pravdu o tom, jak růžově se díval na svět kolem sebe, jak byl vlastně úplně slepý k tomu, co se pod ním skutečně dělo. A proč vlastně Sherlock není ani trochu překvapený, jen má ten zarmoucený výraz?…

 

No zatraceně, kdybych jednou psala sci-fi, chtěla bych psát tak dobře, jako byl napsaný tenhle příběh. Pořád musím vrtět hlavou nad tím, jak neuměle mě dokázal překvapit. Vážně, to byl čirý šok, co jsem při tom čtení zažila. Uf!

 

The Soul Remembers

Autor: i_ship_an_armada

Počet kapitol: 10

Počet slov: 43 K+

pozn.: rating M+

 

Ukázka: (a že bylo těžké ji vybrat, aniž bych vyzradila něco podstatného! O.o)

Sherlock stood with his back to him, fingers outstretched and skimming over the items on John’s makeshift shelves, slow and deliberate like a caress. John stayed just beyond the open side of his little hideaway, the firewood growing heavy in his arms and the sweat cooling on his brow in the soft breeze.

“Best put that load down before you drop it all,” Sherlock said, his voice rumbling over the quiet.

John’s lip twitched. How did he do that? He adjusted his grip and stepped inside, bending to stack the pieces near the fireplace. Shame rippled through him as realization hit him again. Shame for what he was.

He swallowed past the thickness in his throat, unable to look at Sherlock anymore, even though his back was still to him.

“Why these things?” Sherlock asked, breaking the silence that threatened to turn tense. John saw, out of the corner of his eye, Sherlock picked up the cracked rectangular magnifying glass and turned it this way and that.

He shrugged as Sherlock passed a thumb over brow of the phrenology bust with his other hand. “I see something and it’s almost a compulsion to take it here.” He sighed and rubbed a hand over the nape of his neck. “Junk mostly. Meaningless rubbish.” To anyone but me, he left unsaid.

“No,” Sherlock replied immediately, bemused. “They’re not meaningless.” The tone in his voice brought John’s head up. “These things… They aren’t exactly the same, but they’re similar to things we had at our flat.” Sherlock glanced over his shoulder, his cool eyes flaying John open, vulnerable. “Home.”

They lived together. The real John Watson and this man lived together.

Fought, laughed, loved.

A vision bubbled up through his consciousness. Insubstantial and all too brief.

A full stuffed chair with a red, white and blue throw pillow. A glass flask. An older woman with a floral dress.

John blinked and found Sherlock observing him with close intensity.

“You remember something.”

 

23 komentářů Přidejte váš

  1. mim napsal:

    Keďže milujem sci-fi tak som dala na tvoje odporúčanie a prečítala som si obidve poviedky. Prvá je skvelé pokračovanie deja Startreku. Výborný popis charakterov hlavných postáv, miestami desivé Khanove praktiky, Johnova taktika. Fakt dobré. Ale musím priznať poviedka je napísaná dosť zložitou angličtinou  a poviedky písané autorkami, ktorých rodným jazykom je angličtina sa mi čítajú ľahšie.
    Druhá poviedka, keďže som videla film, ma pravdupovediac neprekvapila; hoci aplikácia na pár John/Sherlock je mimoriadne zaujímavá. Čítala sa mi veľmi dobre a niektoré nedotiahnuté filmové scény sú vysvetlené a doplnené logicky a s citom. Výborné čítanie. Díky za tip.

    1. miamam napsal:

      Myslím, že záleží, na co narazíš… Většina aj povídek mi nedělá problém a čtu je tak plynule, jako bych četla česky, ale pak se jednou za čas objeví nějaká, u které neustále hledám ve slovníku😀. A co se týče té druhé, skutečně po tom, co jsem viděla film, jsem si řekla, že děj povídky není tak překvapivý – jenže pokud ten film neznáte, tak naopak valíte oči jako já😀 (a když už jsem potom právě koukala na ten film, tak jsem si říkala, že ta povídka byla PROSTĚ LEPŠÍ :D)

  2. Elis napsal:

    Ta druhá povídka mě zaujala! První nezní taky špatně, ale něco mě táhne víc k té druhé😀 Sci-fi doslova zbožňuju a když je to spojené s Johnlockem… co víc si můžu přát?! Radostí se tetelím😀 Díky moc za recenzi🙂
    Můžu se zeptat, kde ty povídky hledáš?

    1. miamam napsal:

      Tak zrovna na squire jsem nenarazila já, ale ona na mě😛 psala mi, a já pak byla zvědavá, tak jsem si ji proklepla😀 a ona z toho vylezla zajímavá povídka! A pak, když jsem jí komentovala, tak mi doporučila tu druhou sci-fi povídku. Jinak čas od času prohledávám různý tagy na A03 a jindy zas narazím na něco náhodou… Ale to, o čem píšu sem, je jen nepatrný zlomek z toho, kolik toho přečtu.😛

    2. miamam napsal:

      A pokud máš ráda sci-fi, pak si určitě přečti i tu první, protože ta dynamika mezi khanem-Sherlockem a Johnem je neuvěřitelná!!!😉

      1. Elis napsal:

        Díky🙂 Když to říkáš ty, tak si přečtu i tu první😀 ta druhá, kterou momentálně čtu, je zatím naprosto úžasná. Vždy přijde něco, co jsem ani v nejmenším nečekala😀

  3. helsl napsal:

    Dovolila bych si poněkud nesouhlasit s Tvým přesvědčením, že původní Holmes neměl vůbec žádné emoce; to bych řekla není tak docela přesné. Smím Ti své ‚námitky‘ mailnout?

    1. miamam napsal:

      Já jsem psala, že „nikdo mě prostě nepřesvědčí o tom, že původní Sherlock žádné stejně neměl“, takže pevně věřím, že je měl/ má😉 (ale jinak cokoli chceš kdykoli namítat, klidně napiš mail, od toho tu je…🙂 )

  4. squire napsal:

    Tybrďo, díky za recenzi! Jináč autorka té druhé – i_ship_an_armada – ta je neuvěřitelná. Cokoliv co napíše je TAK PŮSOBIVÉ. Já třeba nesnáším Toma Cruise, takže film Oblivion jsem s radostí vynechala, ale tohle… nebo její The Measure of a Gentleman – a teď se drž – romance z období regenství – fúze Sherlocka s Austenovou Pýchou a Předsudkem! Nevěřila bys, že to bude fungovat (zcela zřejmě bylo potřeba upravit historické reálie na stav, kdy stejnopohlavní manželství nebyl problém), ale ten jazyk – to napětí – překrásná emocionalita – no a samozřejmě delikátní smut (pro fanoušky Top!John speciálně).

    1. miamam napsal:

      Nemáš zač, byla to prostě kvalitka, o které jsem se tady prostě musela zmínit.🙂 Já T.Cruise taky vážně nemusím, ale tak mě navnadila, že se na ten film musím kouknout.😛 A rozhodně ji hodlám ještě prozkoumat, protože jsem z ní byla unešená! (btw slovní spojení „delikátní smut“ ve mně vyvolává zajímavé asociace, ha :D)

  5. Saku-chan napsal:

    Páni, obě znějí skvěle, ale nejvíc mě zaujala ta první :3 V budoucnu se do toho pustím😄

  6. Ljena napsal:

    Sci-fi není vůbec špatné. Mám ho ráda. Ať už jako filmy, ktré se ke mě dostanou více, než jako knihy. Ale známe to, knihy jsou prostě knihy❤
    První příběh nevypadá špatně, přestože ST nesleduju. Asi nejvíc mě na tom zaujalo zmražení Johna a probrání po X-letech, ale to že si nic nepamatuje je předvídatelné… Každopádně ten druhý mě zaujal!🙂 Už název zní skvěle!🙂 I když je až moc velká náhoda, že John jako jediného zachráninl Sherlocka, ale to by potom nebyl johnlock😀 Tak uvidíme, jestli se do toho druhého příběhu pustím, a třeba mě to navnadí napsat nějaké postapocalyptické sci-fi😀

    1. miamam napsal:

      No, upřímně, řekni mi, kdy jsi četla něco, co obsahovalo natolik překvapivé prvky, že jsi mohla říct, že to bylo „naprosto originální“…😀 Tohle je fan fikce, a už jen princip fan fikce je vzít něčí rozdělanou práci a dodělat ji po svém, takže se pochopitelně vrství několik klišoidních scén v úplně každé ff povídce. Ale tady je to tak nenásilné… A co se týče „jediného zachráněného Sherlocka“, při čtení pochopíš proč. Není to samoúčelný😉

      1. Ljena napsal:

        Však jasně, ale za ty roky ve FF scéně mám už určity „nároky“, když to řeknu hloupě. A některy ty klišoidní scény preferuji víc, než jiné🙂 A jestli mě to překvapí, jak si psala, tak bych se do toho snad i pustila😀
        Každopádně snad (doufejme) bude čas a chuť mrknout na tu druhou story🙂

  7. Katy napsal:

    Sakra ty povídky vypadají neuvěřitelně😀 A já si ještě před pár dny stěžovala, že zásobu povídek, které si chci přečíst, už mám prakticky vyčerpanou😀 a teď je tu tohle! Vypadá to obojí neuvěřitelně, i když ta druhá mi silně připomíná Oblivion s T.Cruisem, ale i tak to rozhodně bude stát za to😀 Bože děkuju za skvělé doporučení😉

    1. miamam napsal:

      Viz výše – je to napsané v tazích té povídky, ale protože jsem ten film neviděla, tak mi to vypadlo. Mělo by tam být něco z toho filmu, ale nevím vlastně co přesně (za pár dní se na ten film snad podívám, tak jsem zvědavá :D)…

  8. juliannefall napsal:

    milujem sci-fi (strašne moc)😀 . škoda, že nemám v láske crossoveri. ale tá druhá ff sa mi celkom pozdávala, avšak teraz som sa vydala na dlhú cestu s poviedkami (čítam jednu za druhou a to mi vyhľadalo viac než 1000) a je to len môj pocit alebo tá druhá ff naozaj pripomínala film Oblivion….?

    1. miamam napsal:

      J, to jsem tam zapomněla napsat, má to mít cosi tady z toho filmu, ale protože jsem ho ještě neviděla, nedokážu posoudit.:)

  9. katyka napsal:

    Obidve vyzerajú super, ale tá druhá moju sci-fi dušičku úplne pritiahla🙂 Ale nemám čas čítať ani knihy, a už vôbec nie v angličtine teraz… nepreložíš ju? O:-)

    1. miamam napsal:

      Huh😀 nebudu to rovnou zamítat, ale momentálně si nemůžu stěžovat na nedostatek práce, takže v nejbližší době fakt ne :-))

  10. Liss napsal:

    Prázdniny před námi, tak hurá na to!🙂

  11. Terka napsal:

    Ta druhá zní famozně. Už jsem si ji stáhla z AO3 a dneska se pustím do čtení. Díky za doporučení!!!🙂

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s