První setkání: Teplý lovec

Uf, období uragánů je nejspíš za mnou a já tak pomalu zase začnu dohánět skluz. A na co jsem vás to lákala? Na Atlin Merrick, že?🙂 Ještě přeložím pár jejích Minipovídek pro tumblr, ale jelikož s nimi už končí, říkala jsem si, že to chce něco dalšího. Tahle autorka… no, těžko se mi budou hledat slova, její povídky jsou prostě skvělé, drzé, neuvěřitelně vtipné, plné novotvarů nebo slov, která mají v angličtině víc výrazů, pro něž čeština nemá většinou ekvivalenty – to je důvod, proč jsem se dosud nepustila do ničeho delšího, co napsala, protože prostě vždycky se tam najde něco, co v češtině vyšumí do ztracena…

První setkání budou povídky podobně dlouhé (krátké), jako jsou Minipovídky, a každý dílek je samostatná povídka. Když totiž jeden pustí fantazii ze řetězu, mohli se John a Sherlock vlastně setkat úplně jinak, víte? Každá „kapitola“ dá nahlédnout, jak by to vypadalo, kdyby se úplně poprvé setkali za naprosto odlišných okolností… Budou to povídky vtipné, smutné, někdy emo, někdy BAMF, a já moc doufám, že se vám budou líbit.

Vzhledem k tomu, že stojí samostatně, je budu vydávat někdy i napřeskáčku.

 

Teplý lovec

(2.)

 

 

„Zasraná buzerantská květinka.“

„Sklapni, Johnny.“

„Ty sklapni. Nemám rád tyhle týpky.“

„A já nemám rád tvůj dech, ale stejně jsem k tobě milej.“

„To proto, že ti kupuju pivo.“

John Watson už vážně musí přestat skřípat zuby. Přestane. Vážně. Jen ne dneska.

Protože jeho soused má pravdu. John nechá Johnnyho, aby mu kupoval pivo, protože Johnův byt je posraná díra, ale když jednou za čas z toho kamrlíku nevypadne, tak jednoho dne prostě otevře zásuvku stolu a pak –

„Půjdu za ním a promluvím s ním.“

John zamíří k tý „zasraný buzerantský květince“ v těsných džínách. Namalované oči, jehlové podpatky na nohách, tenhle muž vyloženě nezapadá do tohohle pajzlu, co má zaschlé pivo v rozích a stěny vymalované barvou zvratků.

„Čau,“ řekne, protože si není jistý, co jiného by měl říct.

Muž se na něj koketně usměje. Johnovi okamžitě zahoří tváře a najednou úplně zapomněl, o čem přemýšlel. Rozladěné zadunění Johnnyho pivní sklenice ho rychle probere.

„Můžeš ven, jen na chvilku?“

Mužův zubící se výraz se změní, přimhouří oči jako lovec, co si vyhlíží kořist. Vyjdou ven, zastaví se mezi nepořádkem z nedopalků a popela.

„Ech… Myslím…“

Ten muž přistoupí blíž a John si uvědomí, že je aspoň o stopu vyšší než John a že je cítit…

Ježíši, je cítit po sexu.

„Ne… Podívej… uh, myslím, že bys měl zajít do trochu jiné hospody. Tohle není…“

Jakmile si muž uvědomí, že John nemá zájem, jeho vlastní zájem zmizí. Ztěžka si sedne a zamračí se.

„Tohle není ani z poloviny tak lehké, jak jsem čekal.“

John pokrčí rameny. „Um, prostě lovíš ve špatné -“

„Ano, báječná metafora nebo připodobnění nebo co vlastně, ale tohle je prostředí, ve kterém musím lovit. Oběti tvrdí -“

„Oběti?“

Oba muži skrz okno uvidí, jak Johnny znovu třískne svou sklenicí a zamíří si to ke dveřím. „Tvůj kluk už si tě jde vyzvednout.“

„To není…“ John si povzdechne. Zaskřípe zuby. A odchází. Po chvíli slyší klapot podpatků mířící opačným směrem. Jakmile je z dohledu hospody, Johna ani nepřekvapí, když se vedle něj znovu objeví ten muž.

„Takže… Jak si myslíš, že bych měl lovit?“

John se zasměje. Ten muž – jeho jméno je Sherlock – vysvětluje. Jdou. Mluví. John nabízí rady, jak zapadnout v hospodě.

O týden později se v Johnově lokále objeví ošuntělý chlápek. Koupí Johnovi a Johnnymu pivo. Mluví o úspěšné lovecké dovolené.

Když se téma hovoru stočí k podnájmům v centru města, Johnny je okamžitě zaujatý, ale ten ošuntělý chlápek se dívá na Johna, lovec, co si vyhlíží kořist. „Půjdem na chvilku ven?“

John a Sherlock jdou. Mluví. A pak odchází.

Společně.

 

***

Atlin Merrick, Queer Fish

**

DALŠÍ

8 komentářů Přidejte váš

  1. katka napsal:

    pobavilo mě to takové jiné

  2. Katy napsal:

    Netypická ale zajímavá – to souhlasím všemi deseti. Jo Atlin je skvělá spisovatelka. Jestli existuje nějaká, co i po takové spoustě povídek dokáže vtipně a nenásilně překvapit, oak je to ona😀 Btw. Z té první věty jsem vážně nemohla.

    1. miamam napsal:

      Haha, já taky ne, ale přijdou další první věty, u kterých nebude radno něco konzumovat😀

  3. Elis napsal:

    Pár kapitol téhle série jsem četla a jsem nesmírně ráda, že jsi se pustila do jejich překladů🙂😀 patří mezi mé oblíbené😀

    1. miamam napsal:

      Moje taky. Zvlášť, když Atlin nevědomky zasáhla jedno moje citlivé místečko…🙂

  4. kamivon napsal:

    trochu šílený, ale tak skvěle jsem se pobavila…😀
    díky🙂

  5. Liss napsal:

    No, docela netypická povídka😀 Snažila jsem se vybavit si Sherlocka na podpatcích, ale na to ani má fantazie nestačí😀 Jsem hodně zvědavá na další povídky o netypických seznámeních🙂

    1. miamam napsal:

      Ha, já už jsem od Atlin četla tolik podivných věcí, že mě Sherlock v podpatcích absolutně nerozhází! :-))) Připouštím, že když jsem u ní tohle téma četla poprvé, obočí mi vylítlo kamsi za ofinu a přišla jsem si tak nějak… divně.😀 Ale nakonec jsem si řekla proč ne, píšou se daleko divnější věci a Atlin Sherlocka při crossdressingu popisuje opakovaně tak strašně sexy, že se v místnosti udělá neobvyklé horko…😀

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s