221B: Bručoun

Napsali jste mi pěkná slovíčka, fakt!😀 První se ozvala Elis se slovem bručoun – to neznamená, že vás budu brát popořadě, jen mě skoro hned napadlo, co na něj napíšu.🙂

Miluju bručouny😉

Bručoun

 

V bytě na 221B Baker Street není Sherlock jediný, kdo umí pořádně trucovat. Jenže vzhledem k jeho nátuře většina lidí předpokládá, že to on je ten nesnesitelný, nevrlý chlap, když se mu něco nedaří („To je už třetí sada sklivců, kterou můžu rovnou vyhodit!“) nebo když dlouho nepřichází nějaký zajímavý případ („Ven, VEN! Že mám hledat psa s rodokmenem?! I kdyby měl na zadku mateřské znaménko ve tvaru královské koruny a kdyby vyměšoval diamanty, čokla hledat nehodlám!“).

Paní Hudsonová má takovou teorii (je vskutku všímavá, tahle žena, a to ani nepotřebuje záznamy z kamer). Totiž že John je někdy tak strašně otrávený a tolik se mračí, až Sherlock nevědomky projektuje jeho chování.

Oba se se svou špatnou náladou vypořádávají po svém.

John, když se mu něco dlouho nedaří („Sáro, máme prosím tě ještě nějaké volné formuláře pro pojišťovnu?! Už potřetí jsem vyplnil jméno paní Sylvie Deniaud-Sauveterreové špatně.“) nebo když ho neposlouchají elektronické přístroje („Vložte vaši kartu.“ „Jasně.“ „Vložte vaši kartu.“ „No tak asi obráceně…“ „Vložte vaši kartu.“ „A co asi dělám, krucinál?!“), prostě se sebere a jde na velmi svižnou procházku.

A pak Sherlock (přes všechen ten humbuk okolo neexistence své empatie) prostě cítí, že je John zase naštvaný, jen neví proč. A tak sebou plácne na gauč, čelo hluboce zavrtané do polštářů, až je z něj jeden vyčouhlý, nevrlý bručoun.

 

 

13 komentářů Přidejte váš

  1. Leylon napsal:

    nádherná jednohubka😀 to spojenie medzi nimi je tam stále, je jedno, ako ho kto opíše – či romanticky, alebo inak… ďakujem!

  2. kamivon napsal:

    nádherně výstižné🙂 nálada jednoho ovlivńuje druhého a nakonec jsou nabručení oba. Jen doufám, že to funguje i opačně😛

  3. Katy napsal:

    Lol to bylo úžasné😀
    (a táák pravdivé :P) No fakt😀

  4. Liss napsal:

    Takže Sherlock by vlastně nikdy ani nebyl nabručenej nebýt Johna?😀 Ale zásadní rozdíl v jejich nabručenosti je, že Sherlock uráží lidi, hlavně ty, kteří se na něj snaží být ještě milí a John si to vybíjí na neživých věcech … Takže v závěru je John možná větší bručoun, ale Sherlock to dává víc najevo😀 Měli by se věnovat jiným věcem, při kterých na bručení není čas😛

    1. miamam napsal:

      Viď, to by teda měli…😛 (asi bych to měla nějak zapracovat do nějakého příštího kousku, co😀 uvidíme…)

  5. katka napsal:

    John je skvělý bručoun

  6. Ljena napsal:

    Ach, to tak naprosto typické a přesné, že nemám slov!😀 Vystihla si to tak dobře, že jsem to v mojí hlavě viděla naprosto přesně🙂

  7. Elis napsal:

    Krásná a úsměvná jednohubka😀 Nevěděla jsem jak si s tímto slovem poradíš, ale předčila jsi má očekávání🙂 Strašně moc děkuju😀

    1. miamam napsal:

      to jsem ráda😛😉

  8. Vlk napsal:

    Jé! Brum, brum, bručoun je pěkné slovo (děkuji Elis). Úžasná jednohubka za kterou moc děkuji. Nevím proč, ale hned jsem si představila toho čokla jak vyměšuje ty diamanty… Ale na konci povídky jsem si už představovala ty dva dvounohé bručouny. Ahoj. Gábina Fůrová.

    1. miamam napsal:

      Ten čokl mě tady tak dostal, že jsem se nad tím hihňala ještě při konečných úpravách před vyvěšením na blog… Holt občas mám smysl pro humor prepubescentního haranta😀

      1. Vlk napsal:

        Být veselí a mít smysl pro humor je moc fajn.

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s