Noční trilogie, část třetí: Probuzení

Přestože není vysloveno jediné slovo, je vyřčeno tolik věcí…

 

oOo

Část třetí: Probuzení

 

 

Minulou noc jsem snil o Sherlockovi. Sny jsou zvláštní. Zatímco je sníte, jste naprosto šťastní a ještě pár sekund po probuzení taky, ale pak si vzpomenete a je to jako rána na solar.

Už nějakou dobu jsem žádné sny neměl, nebo, pokud ano, tak si je nepamatuju. Noci jsou teď klidné, žádné noční můry o Afghánistánu ani o taxikáři. Předpokládám, že moje podvědomí konečně přijalo myšlenku, že mám válku za sebou a že jsem přijel akorát včas, abych zachránil Sherlocka. Když se probudím, cítím se odpočatě a klidně. Cítím se bezpečně. Ten sen o Sherlockovi je první, který si za dlouhou dobu pamatuju, a je to jen mlhavá vzpomínka. Jen vím, že Sherlock tu byl a že se na mě díval. To, co jsem v jeho očích viděl, pravděpodobně ve skutečnosti nikdy neuvidím. Ale pořád se právě díky tomu, co jsem v jeho očích uviděl, cítím šťastný.

 

oOo

 

S úlekem se probudím, všechny smysly napjaté, oči otevřené dokořán, jak zírám do tmy. To se jen po ulici hlasitě prohnalo auto. Všechno je v pořádku. Můžu spát dál. Už už zavírám oči, když si na hraně svého periferního vidění ve slabém světle, přicházejícím od pouliční lampy, něčeho všimnu.

Sherlock je tady, sedí na podlaze vedle mojí postele.

Zaskočeně na něho zírám, aniž bych čemukoliv rozuměl. Je v pyžamu a županu, ruce složené na pokrývce a zdá se, že se ještě před chvílí opíral hlavou o lokty, než ji zvedl.

Dívá se na mě rozšířenýma očima, naprosto nehybný a nejspíš velmi napjatý. Připomíná mi překvapené divoké zvíře. Pokud se jen nepatrně pohnu, pokud jen otevřu ústa, pokud si jen povzdechnu, uteče pryč. Nebo, a to by bylo horší, začne mluvit a pro svou přítomnost dodá docela logické a přijatelné vysvětlení, a bude mluvit odměřeným hlasem a chladnýma očima a všechno budou jen lži, a něco velmi křehkého a velmi cenného se rozbije, možná navždy. Bojím se byť jen mrknout. Nechápu, co se děje, nebo proč v Sherlockových očích vidím nedůvěru, ale cítím, že něco nesmírně důležitého je v ohrožení.

A najednou si vzpomenu. Naprosto jasně se mi vybaví sen, který jsem měl před pár dny. Sherlock, v tom samém oblečení a ve stejné pozici, hlavu na pažích, dívá se na mě.

Tentokrát to není sen, všechno jasně vypovídá, že jde o realitu. A najednou si uvědomím, že to ani poprvé nebyl sen, Sherlock tu tehdy prostě byl. Vzpomenu si, jak šťastně jsem se cítil, jak milovaně, a najednou chápu, proč se na mě teď tak dívá. Vidím, že se obává odmítnutí, bolesti, možná lítosti.

Ach, Sherlocku…

Od chvíle, co jsem otevřel oči, uplynulo teprve pár sekund. Čas jako by se zastavil.

Sherlock a já jsme pořád naprosto nehybní. Musím něco udělat, něco říct, ale bojím se. Tohle je jedna ze chvil, které definují celý život – v tomhle případě dva životy. Nenacházím slova. Nevěřím jim. A tak následuju své instinkty a pomalu natahuju ruku k Sherlockovi, dlaní vzhůru.

Je to nabídka, doznání, slib. Sherlock slabě zalapá po dechu. Zírá na moji ruku, pak do mých očí.

Pokusím se skrz ně vyjádřit svou lásku, svou touhu a své dlouhé čekání. Dlouhou dobu, i když je to vlastně jen několik úderů srdce, se na mě dívá. Nedokážu přečíst jeho výraz. V krku mi roste knedlík. A potom, velmi pomalu, přepečlivě, vztáhne svoji ruku a položí ji do mé dlaně. Jemně sevřu prsty a on je v odpověď stiskne. Přijde mi, že zase dýchám. Beze slova se pohnu zpět na posteli, abych mu udělal místo, volnou rukou nadzvednu pokrývku a táhnu Sherlocka k sobě. Podvolí se a lehne si vedle mě.

Tváří v tvář, hlavy podložené polštářem, hrudníky oddělené jen našima rukama, které se pořád drží. Nespouštíme ze sebe oči. Sherlockova vnitřní strana zápěstí leží na mém a já na své kůži cítím jeho rychlý puls.

Později přijdou slova, a bude jich mnoho; otázky, vysvětlení a doznání, ale teď ne.

Teď, v přítmí téhle tiché ložnice, jsou slova zbytečná.

V Sherlockových očích vidím vše, co vidět potřebuju. Nevím, co vidí v těch mých, ale po chvíli se na mě usměje, a ten úsměv je trošku vážný a důvěřivý, až se moje srdce naplní štěstím a láskou.

„Teď a napořád,“ říká tenhle úsměv.

Oknem prochází první světlo úsvitu. Dlouhá noc končí. Je tu nový den. Je to nový život. Přitisknu Sherlockovu ruku na svou hruď a usměju se taky.

Teď a napořád.

 

**

INFO o povídce.

**

Advertisements

12 komentářů Přidejte váš

  1. kamivon napsal:

    opravdu nádherná povídka, prodchnutá láskou a něhou…
    díky

  2. Yuki-chan napsal:

    Děkuji…. dokonale to uklidnilo mou chaotickou mysl, něžně pohladilo na duši a zahřálo u srdce 🙂

  3. Leylon napsal:

    tak toto bolo vážne nádherné. krásne, nežné, sentimentálne… doslova na hrane snu a reality, teda štýlom. ďakujem 🙂

  4. Kayla napsal:

    Je to perfektné 😀 Jediná vec, na ktorú som sa po práci tešila 😀 A to sa aj vyplatilo 😀 Dobrú noc a podobné sny /nemyslím tie nočné mory/ 😀

  5. Liss napsal:

    Nádhera, prostě nádhera … Netřeba slov, pohled řekne všechno to, co se slovy nedá vyjádřit. Jsem si jistá, že od teď už se Johnovi žádné noční můry zdát nebudou a pokud by k němu náhodou zabloudily, tak je Sherlock na své hlídce spolehlivě odežene.

  6. PharLap napsal:

    Uzasne pohlazeni na dusi. Vykouzli usmev na tvari a nezne zahreje u srdce. Myslim, ze uz vim co si budu cist potezkem dni. Dekuju

  7. bŠh napsal:

    když už slova nestačí, konec hodný této ůžasné trilogie.

  8. helsl napsal:

    Dojemně romantické, úžasné, na to se opravdu těžko hledají slova. Nádherně se to čte, takové pohlazení na duši, to je svátek.

  9. Baru napsal:

    Nemám slov. Přečetla jsem všechn tři díly skoro na jeden nádech. Nádhera na dobrou noc 🙂

    1. miamam napsal:

      To tedy ano… A je to i tak nádherně namluvené – ten podfic od verityburns, prostě lahůdka. Díky 🙂

  10. Gabriela Watson napsal:

    Všechny tři díly jsou tak… dokonale něžné! Takhle… by to nějak mělo začínat. Krásný začátek a pak přijde ještě krásnější pokračování.
    Děkuji za nádherný překlad.
    Tvá Salazaret

    1. miamam napsal:

      Viď, tohle je skvostný a křehký začátek… Já děkuju 😉 ♥

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s