První setkání: Mlíkař

Krásné středeční ráno, opět se k vám hlásí robot, totiž článek, jehož vydání bylo naplánováno dřív, než bývá obvyklé, kvůli mé absenci… 😛

Zbožňuju povídky, jejichž název se nedá úspěšně přeložit, aniž by onen název ztratil druhý smysl! (to byl sarkasmus…) 😀

Milk man jako mlíkař nebo dojič… … … um. (Slyšíte tu sexuální narážku?) o.o A pak, první věta – četla jsem jednu faktickou knihu, kde výraz milking nepřekládali, brali ho prostě jako slovo petting nebo rimming, prostě bez překladu. Pokud neznáte jeho význam dosud, pak pochopíte v následujících odstavcích.

Aneb: avizované první setkání, tentokrát v sexshopu.


 

Mlíkař

(6.)

 

 

„Tahle věcička je obzvlášť vhodná pro milking.“

John Watson se nadechl tak prudce, že vdechl vlastní sliny a začal se kvůli nim dusit. Jak lapal po dechu, klopýtl tři kroky doleva, dál od toho velkého muže, co držel šňůrku análních kuliček.

Očividně pro pokračování rozhovoru nebyla nutná blízkost, jelikož ten řečený muž dodal: „I když, ne všem mužům přijde prostatická stimulace stimulující, samozřejmě.“

John se nepřestal dusit, tak s tím ještě pokračoval, zatímco se otočil kolem své osy a naběhl do otočného stojanu s drobnými produkty. Protože ten stojan byl plně vybavený, začal vesele cinkat díky parádní řádce škrticích kroužků na penis, kolíčkům na bradavky a – překvápko! – dalších análních kuliček.

Ten velký muž v pěkném kabátě odložil svoji fialovou šňůrku stranou a opožděně nabídl pomoc ve formě poklepání Johna na jeho záda, přičemž pokračoval v osvětlování faktů.

„Pro ty, kterým to stimulující přijde, může vést milking k docela intenzivním orgasmům. Což, jako doktor, jistě víte.“

Po neutuchajícím úsilí John nakonec přestal vykašlávat své vlastní rozpaky. Dílem proto, že je bitvami ošlehaný veterán – sakra, vždyť byl jednou tak blízko ostré palbě, že byl šest hodin hluchý – dalším důvodem, proč se dal John nakonec do kupy, byl ten fakt, že John byl tak kurevsky nadržený, že dvě poklepání na záda a už mu napůl stál.

Abyste rozuměli: John byl z armády propuštěn před zhruba sedmi týdny. Deset předchozích týdnů byl v nemocnici a pak na fyzioterapii. Předtím měl moc práce s převelením do Afghánistánu, na místo, kde se neustále střílelo, a taky byl postřelen. Sečtěte si tohle a fakt, že John neměl sex s ničím než s vlastní rukou víc jak šest měsíců. V tuhle chvíli byl dobrý doktor Watson připravený odložit heterosexualitu stranou a vykašlat si plíci, pokud to znamenalo, že Pan Okouzlující nepřestane poklepávat jeho záda.

Pan Okouzlující nicméně nabídl pouze ta dvě poklepání a pak se jal toulat mezi důtky, podvazky a pouta, takže John rychle zvedl tu zaoblenou černou věc, kterou celou dobu držel v ruce, a napůl zavolal: „Takže doporučujete tuhle, ano?“

Pan Kabát a Čupřina se zastavil, otočil, podíval se na erotickou hračku v Johnově ruce a pokrčil rameny. „Můj zdroj mluvil o uspokojení.“

A v tu chvíli John přimhouřil oči, opožděně si uvědomil nepřehlédnutelný fakt: tenhle dobře oblečený muž nebyl pracovník sexshopu, za kterého ho John bral.

John zamumlal: „Sakra.“

Sherlock Holmes přimhouřil své oči. Ze všech věcí na světě, které by ten voják v tu chvíli mohl říct, bylo tohle slovo právě tím jediným, které ho zaujalo. Protože Sherlock si opožděně všiml očividného: on toho vojáka zajímal.

Sherlock se usmál, řekl si, že by to mohlo být dobré pro případ, že s malou pomocí od doktora by mohl rychleji získat odpovědi na otázky, které ho otravovaly už týdny.

I přes intenzivní studii, přes vyslýchání Lestradea – který mu zakázal mluvit o pirátských kopiích porna víceslabičnými slovy (zajímavé, jak může být takový zákaz omezující, zvláště když se snažíte mluvit o sexu) – Sherlock nebyl nijak blíž k pochopení dvěma kritickým bodům případu. Oukej, čtyřem. Možná šesti.

„Vlastně,“ řekl Sherlock, hlas o celou oktávu níž, než když mluvil před třemi minutami, „říkal jsem si -“

„Počkejte, jak víte, že jsem doktor?“

Oba přimhouřili oči. Dobrých deset vteřin si oba byli celkem jistí, že tohle všechno půjde do kytek a pravděpodobně by se tady měli rozejít. Pak, ze všech slov na světě, která mohl Sherlock říct, řekl právě ta, které Johna zaujala.

„Potřebuju pomoc. Měl byste minutku?“

Když se to tak vezme, John měl. Vlastně, ten dobrý doktor věnoval detektivovi víc než jen jednu. Nakonec mu jich dal asi dvacet šest milionů, nebo tak nějak. Až moc. Tolik, že to stačilo na celý život.

 

**

Atlin Merrick, The Day They Met – Milk Man

Reklamy

8 komentářů Přidejte váš

  1. tes napsal:

    Moc bych chtěla poprosit aby u příštího prvního setkání bylo důrazné varování. Napřed spolknout to co právě pijete. Kdo to má potom utírat? Ne vážně já dopadla jako John

  2. SlashPrincess napsal:

    Ani nechci přemýšlet, kde se potkají příště. Směju se jako blázen. 😀 Sherlockův případ s pornem mohl být taky zajímavý. 😀

  3. katka napsal:

    moc jsem se bavila jsou skvělí

  4. Yuki-chan napsal:

    😀 Já reagovala jako John 😀 První setkání jsou čím dál tím víc lepší a vždycky mi zvednou náladu! 🙂

  5. helsl napsal:

    Seznámení na nudistické pláži? Ušetřilo by to čas, urychlilo spád událostí a vůbec…

    1. Liss napsal:

      Oba by už od první chvíle věděli do čeho jdou a ušetřilo by se trapných situací.

  6. Liss napsal:

    První setkání jsou čím dál tím lepší, minule ruka na penise, teď oťukávání se (kuličkami) v sexshopu 😀 Ani nechci myslet, co přijde příště 😀

  7. Lucik napsal:

    K tomuhle by se melo davat varovani 😀 malem sem reagovala jako John… 😀

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s