Mohlo to být tak pěkné ráno! aneb: Vánoční soutěž II.

(„II.“ jakože druhá v pořadí na tomhle blogu vůbec)

Chcete, abych pro vás napsala povídku na téma, jaké si zamanete? Tak čtěte dál. 🙂

 

Už jsem myslela, že na nic letos nepřijdu – ne že bych pro vás nějakou tu soutěž nechtěla vyhlásit, ale prostě mě nenapadlo, jak na to… A jak teď koukám na to, co vás čeká, tak vážně nevím, jestli to pro vás bude tak triviální, jak se mi to zdálo na začátku psaní, nebo jestli mě budete proklínat, co jsem to zase vymyslela… 😀

No nic. Ti z vás, co mají soutěživého ducha a co by rádi měli svoji vlastní povídku, napište mi do 27. 12. 2014 do půlnoci, co chtěl John svým vzkazem říct. Odpovědi posílejte na mail johnlockpositive@seznam.cz – budu odpovídat na každý mail, ať už bude vaše odpověď správná nebo ne, takže kdyby moje odpověď nepřicházela, dejte mi vědět ještě radši do komentů, aby se to třeba neztratilo někde ve spamboxech nebo mezi dráty mailů… 🙂

Výherce vylosuje jeden kouzelný příkaz v Excelu (mně schopnosti tohohle programu prostě nepřestanou udivovat), a tomu pak napíšu a věnuju povídku na téma, jaké si bude přát.

(Témata, která si ale nepřeju zpracovávat, a prosím vás v tomhle ohledu o pochopení, jsou: mpreg, omegaverse, dub-con (dubious content). Věřte mi, že by se moje nechuť psát něco takového dost jasně projevila, a to ani jeden z nás nechce vidět. o.o 😛 )

 

Tak, a teď už hurá na tu povídku, ne? 🙂 Držím vám palce! 😉

 

EDIT: vzkaz od Johna Sherlockovi je vepsán do povídky, když už je po té soutěži. Sice jsem to pak psala v článku zvlášť, ale aspoň si to takhle můžete číst v klidu :-).

oOo

Mohlo to být tak pěkné ráno!

 

Cvaknutí – tiché kroky.

„Vstávej, ospalče,“ mírný hlas. Zašumění dveří ve veřejích, jak se přivřely, a znovu ticho.

Sherlock se neprobudil naráz.

Ani nechtěl, když se to tak vezme. Kdykoli se konečně dokopal k tomu, že se vyspí v posteli, jako normální člověk, nebo kdykoli ho k tomu činu dohnalo příliš unavené tělo (případně namíchnutý John), tak si následné probouzení užíval – labužnicky se zavrtával do pokrývek, tím spíš, když už nebyly úplně čerstvě povlečené, ale voněly po Johnovi; a oddaloval moment, kdy bude natolik bdělý, že jeho mozek začne nasávat informace jako houba. Protahoval se, jen v rámci vyhřátého prostoru pod přikrývkou, a když se přece jen omylem dotkl nějakou svou dlouhou končetinou studeného prostěradla, s tichým zavrčením se zas rychle choulil. Po téhle lenivé a čuchací části probouzení se obvykle začal ostřeji probírat i jeho sluch. Zvuky Londýna za oknem, byť nebylo směrem do ulice, následoval hukot bytu v Baker Street, protože tenhle byt nikdy nebyl úplně tichý. Kvůli tenkým stěnám a starým podlahám mohl Sherlock slyšet, jak paní Hudsonová dole vaří čaj, jak poslouchá rádio a jak si zpívá…

A ano, taky ty zvuky přímo odvedle – John dělal snídani, k drobnému skřípnutí, s jakým se pružinka vrátila na své místo a vyplivla opečený chleba, se přidala rychlovarná konvice se svým hlubokým bubláním.

Cítil průvan, dveře se znovu otevřely.

Zavonělo kafe.

Sherlock konečně otevřel oči, ale protože byl zamotaný do pokrývek a hlavu měl zabořenou do – Johnova, jak mu hned došlo – polštáře, viděl jen jedním okem. Zamrkal. Natažená ruka s kafem, jen několik metrů od jeho postele, ale zbytek Johna neviděl. Teď se objevila druhá ruka, znalým pohybem chemika vířila páru nad hrnkem a posílala intenzivní aroma směrem do pokoje.

Nakonec do pokoje nakoukla Johnova hlava, a když si John všiml vykukujícího oka zpod divoce zamotaného povlečení a vlnitého vrabčího hnízda, široce se zazubil.

„Vstávat. Mám pro tebe bojovku.“ A zmizel, hrnek kafe odnesl bohužel s sebou.

Sherlock si hluboce povzdychl, naposledy se protáhl a pomalu vstal.

Och… Ano.

Vůně kofeinu způsobila, že  se jeho mozek definitivně probral, takže by stejně nebyl schopný jen tak dál polehávat, když měl bez Johnovy přítomnosti v ložnici dost ubohý přísun informací. Popadl z háčku na dveřích svůj župan a zarazil se.

Na dveřích byl přilepený žlutý lístek, na němž byla Johnovou rukou napsaná řádka čísel.

„Co to má být?“ houkl směrem ke kuchyni, kde John podle všeho mazal tousty, nůž jemně škrabal o křupavé pečivo.

„No… to je první část té bojovky,“ ozval se John – stopa úsměvu v hlase, ale také něco dalšího. Nervozita?

Sherlock si strčil lístek do kapsy a odešel do koupelny, ulevit si, osvěžit dech a především, když se podíval do zrcadla a naštvaně zafuněl, především zkrotit ty šílené vlasy, které stály do všech směrů, jako by ho na temeni během spaní olízla kráva.

Po několika minutách se přesunul do obýváku, kde už na něj čekali kafe, dva plátky chleba s medem a John, pročítající ranní tisk. Sherlock upil z hrnku, zakousl se, a i když měl pořád ještě plnou pusu, naklonil se k Johnovi a líbnul ho na tvář. John se zašklebil, ale v očích mu pobaveně svítilo.

„Nejdřív, kofein, pak žvanec a já až nakonec? To jsou mi priority,“ dodal už mumlavě a obrátil stránku.

Sherlock zatím přilepil papírek na stůl a otevřel notebook, aby zkontroloval blog –

Nad klávesnicí byl přilepený druhý papírek.

„Anoo?“ odlepil jej a zamával s ním směrem k Johnovi, který se trošičku přikrčil za rozložené noviny.

„Hm. Druhá část.“

„Šifry hned po ránu? Už bys mě mohl líp znát. Obvykle mi to pár minut trvá, než začnu zpracovávat kofein, aby byl k užitku.“

„Nech toho. Je to jen taková… hloupost,“ zamumlal John a koukl po očku směrem k Sherlockovi, který ho akorát nachytal. Usmál se a John se zafuněním odložil noviny.

„Za pět minut… ne… Možná maximálně za tři minuty to budeš mít vyřešené. A s tím počítám, víš? Tak do toho.“ Vzal do rukou svůj kouřící hrnek a maličko se začervenal. „Teda… Pokud to vůbec chceš, hm, luštit. Tak.“

Sherlock se ušklíbl. Jakákoli hádanka, přestože jistým kriminálním živlům tvrdil opak, ho neskutečně bavila. Vracela ho do dětství, aspoň do těch dob, kdy byl celkem spokojený a neměl moc starostí.

Podíval se na papírky.

6-2  2-1  5-2  8-2  7-1  9-3, stálo na jednom. A na druhém: 3-1  2-1  7-3  5-2  8-2.

„A budu k tomu potřebovat nějakou nápo…vě…“ začal Sherlock otázku, ale pak se zamračil, zmlkl.

A pak se podíval na Johna, rty sevřené, ten spodní, pravda, malinko našpulený.

John zvedl oči od hladiny kafe v hrnku, nadzvedl obočí a nakonec  jen pobaveně zavrtěl hlavou.

„Až tak to bylo lehký?“ zahihňal se. „Přísahám, že vymyslet to mi trvalo dýl, než za jak dlouho jsi to nakonec vyluštil. To snad není možný!“

„Budu ignorovat tvé pokusy o lichotky, stejně jako hodlám ignorovat podstatu tohoto vzkazu. VÁNOČNÍ NÁKUPY,“ zabrblal Sherlock a zmuchlal oba papírky, aby je pak výmluvně hodil na druhou stranu místnosti.

John na něj namířil ukazovák a zformoval svůj obličej do pobaveného, ale přesvědčivého výrazu, který by se dal označit jako „Tak poslouchej, detektive, protože s tebou mluvím já, doktor a voják.“

„Tak poslouchej, ty detektive,“ začal John (vida, jaký máme dobrý odhad!), „je mi úplně fuk, jaký na to máš názor, stejně tě to nemine. A o tom prostě nebudeme debatovat.“

Sherlock zkřížil ruce na prsou.

„Ale budeme. Mami,“ odsekl provokativně a mocně si ukousl toustu, jakože ho tento rozhovor vlastně vůbec nevzrušuje.

John přimhouřil oči.

„Já tě předem varoval. A ty ses pořád vymlouval. A vymlouval. A teď už moc času nezbývá.“

Detektiv se nadechl, aby něco namítl, jenže vdechl drobeček a rozkašlal se. Natáhl se po hrnku a mocně si lokl kafe, které mu akorát opařilo jazyk.

„Tchy mě chseš zabíít,“ sípal mezi kašlem, celý rudý.

„Neboj se. To bych si vybral něco mnohem očividnějšího, přesně jak to ti správní idioti dělávají,“ poznamenal John a vstal, aby odnesl svůj hrnek do kuchyně.

 

**

Advertisements

14 komentářů Přidejte váš

  1. niki napsal:

    Hezká chuťovka ^^
    Líbí se mi mezi vámi děvčaty stále víc!
    Ehm…když už je po soutěži dozvíme se rozluštění?? 😀

    1. miamam napsal:

      na tom něco je 😀 už je to tam doplněné – tajenka je Vánoční nákupy. :-)) Díky a jen se klidně vracej mezi nás, budem rády 🙂

  2. helsl napsal:

    Krásná povídka, mazaný nápad a já jen doufám, že na další soutěž nebudeme muset čekat do příštích Vánoc. Je to ohromný žůžo, tak co třeba na Hromnice? No dobře, to přeháním, ale prostě zase brzy, jo?

  3. Lex-san napsal:

    Příjemná povídka a zajímavá šifra. Posláno a děkuji ;).

  4. Nikola napsal:

    Ahoj, vím, že tohle moc nesouvisí. Teda asi vůbec. Ale chtěla bych se zeptat jestli budeš ještě pokračovat s překladem toho komiksu co k němu je odkaz tady na stránkách. Moje angličtina je opravdu strašná takže bych si ho sama přečetla jen s velkými obtížemi a ten překlad se mi moc líbí 🙂
    Děkuju za odpověď, Nik.

    1. miamam napsal:

      Ahoj Nik, s překladem i nadále počítám, nikdy nenechávám nedodělané překlady, když už se do nich pustím! Navíc je to krásný příběh, nechci ho opustit. Během příštího týdne budu překládat nějakou další várku, abych pak mohla zas postnout několik „stránek“ překladu. 🙂

  5. PharLap napsal:

    Rafinovane promysleno 🙂 Zda-li mam pravdu v rozlusteni te sifry. Ne jen tak pro nic, za nic mi nekteri nerikaji „Sherly“ 😀

  6. Janina napsal:

    A takovehle odlehčené povídky naprosto miluji 😃👍

  7. Ann napsal:

    Jsem zvědavá, jestli můj pokus vyšel. 🙂
    V každém případě děkuju za tu práci, kterou sis dala s vymýšlením zápletky.

  8. Liss napsal:

    To bude určitě jednoduchý, ale teď na to nějak nemám mozkovou kapacitu 😀 Tak třeba mě ještě Vánoce inspirují…

  9. squire napsal:

    No tak to su v prcicich. Na šifry jsem úplně blbá. Zdálo se mi to jasné, ale evidentně je tam zádrhel, na který jsem nepřišla. Chjo:-)

  10. Ali Nasweter napsal:

    Až je mi ho skoro líto. 😀

    Ten začátek se tak krásně četl, úplně jsem mu takové probouzení záviděla. Krásné. 🙂

  11. Janina napsal:

    Poslano 😁

  12. Thea napsal:

    tak schválně jestli budu mít štěstí 🙂

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s