První setkání: Polib a řekni

A tato kapitola vyhrává… cenu za nejvíc víceslovných opisů do češtiny! 😀 Ti, kdož čtou a překládají AJ, nejspíš poznají, ti ostatní nejspíš ne. Tak jako tak doufám, že si užijete hru s názvem Polibte doktora. 😉

 

 

Polib a řekni

(19.)

 

 

John Watson do sebe kopl další vaječňák a zamračil se na jednoho vysokého cizího chlapa.

„No to si sakra pište, že to poznám.“

Sherlock Holmes svým periferním viděním pozoroval dvě ženy, jak váhají, pak se zastavily na své cestě skrz kuchyň.

„Myslím, že ne.“

John si byl naprosto vědom toho, že hádat se s protivnými muži na vážně fajnových večírcích bylo krapet nedobré, ale –

„Dovolte, abych se opravil: Jsem si jistý, že to nepoznáte.“

– tenhle byl opravdu protivný.

John Watson umístil svou prázdnou sklenici na kuchyňský stůl. Povytáhl si džíny a pozvedl bradu. Svou tříkontinentovou přezdívku si nezasloužil tím, že by byl plachý, uzavřený nebo neochotný říct ano. A i když ve svém pluku nebyl vyloženě zlatíčko, musí připustit, že od toho neměl daleko.

„Vsadím se s vámi o zatracených sto babek, že můžu.“

Další žena a dva muži tak nějak nezvládli projít skrz kuchyň.

„Jste nezaměstnaný a spíte na matraci u své sestry. Nemáte sto liber, které byste mohl prohrát.“

„Kdo vám řekl -“ John zavrtěl hlavou, aby si ji vyčistil od vaječňáku a podráždění. Nenechá se rozptýlit. „Nevím, kdo si myslíte, že jste, pane, že si tu tak pochodujete a vykládáte mi o mně, ale jsem si naprosto jistej, že můžu, a víte proč?“

Sherlock Holmes si odfrkl a protočil oči. „Protože jste heterosexuál?“

John protočil svoje oči a přemýšlel, jak je možné, že Daniel zná tohohle obrovskýho pablba. Všichni Danielovi přátelé byli milí. Teplí a milí.

Tenhle byl výstřední, střízlivý a až strašně moc vysoký. „Ne, protože jsem všímavý.“

„Ale, skutečně?“ Sherlock se zazubil žraločím úsměvem a napřáhl svou ruku.

John ji uchopil. „Sto liber, že zvládnu políbit tucet lidí, se zavřenýma očima, a že poznám, kdo je muž a kdo žena.“

Potřásli si rukama.

 

**

 

Všichni chtěli hrát hru Polibte doktora.

Po tom, co se přesunuli do obývacího pokoje – kuchyně už dál nezvládala pojmout zaujaté obecenstvo – Sherlock přecházel sem a tam po tom malém volném prostoru, co ještě zbýval, a vypočítával pravidla.

Než zvládl udělat tečku za svou poslední směrnicí – „A naprosto žádné dotýkání“ – nějaká osoba, nenavoněná a bez porostu na tvářích, se sklonila před doktorem, který měl ovázané oči, a přitiskla své rty k těm jeho.

A tak to začalo.

Ta první pusa byla až směšně měkká, díky čemuž si John myslel, že to byl muž, co se snažil líbat tak, jak by to dle jeho názoru udělala žena. Spletl se. A nespletl. Byla to žena, co se snažila líbat tak, jak si myslela, že by muž mohl líbat, kdyby se snažil předstírat, že je žena (ano, trochu moc nad tím přemýšlela).

Druhá pusa byla takové to přátelské líbnutí, které má John rád. Pevné, ale ne agresivní, takové pěkné ahoj, takový příslib, a John si byl jistý, že byla od sestry jejich hostitelky. (Byla od hostitelky.)

Třetí a čtvrtá pusa byly divné, každá trochu jinak. Jedna byla zvláštně suchá, jako by Johna člověk, co ho líbal, nějak vysušoval, zatímco se muckali. A ta další byla uslintaná a špatně namířená.

Správně uhodl, že obě byly od žen.

Pátý a šestý polibek byl cítit po vaječném likéru, díky čemuž se John rozhihňal, a byl si jistý, že oba byly od mužů (jeden ano). Sedmý už definitivně byl od muže a osmý a devátý byly oba od vysoké, pěkné černošky, která s ním dřív flirtovala.

Desátá pusa byla diskvalifikovaná, když ten, kdo Johna líbal, hluboce vzdychl, jedenáctá dopadla podobně, protože se ten muž nemohl přestat hihňat.

Než přišla dvanáctá pusa, trvalo to moc dlouho, a to je jeden důvod, díky němuž John věděl, od koho bude.

Musíme připomenout, že John dosud chodil poměrně často s poměrně slušnou řádkou lidí této planety a když jste jako on, pak se naučíte pár věcí o tom, jak vypadat povolně – tedy, zkušeně. Naučíte se, že někdy lidé vyvolávají hádky, protože chtějí vaši pozornost, a někdy i vysocí všeználkové jsou příliš ostýchaví nebo nejistí, aby na to šli tak, jako většina lidí.

Takže když John ucítil ten poslední polibek, udělal to, co u těch předchozích ne. Naklonil hlavu do strany, otevřel ústa. A když zaslechl slabý baryton, jak v odpověď vzdychl, John kmitl jazykem do Sherlockových úst a pak zašeptal: „Vyhrál jsem.“

Sherlockovu odpověď neznáme, protože zvedl ruce a vzal Johnovu tvář do dlaní.

 

**

Atlin Merrick, Well Met (Kiss and Tell)

DALŠÍ První setkání

**

Advertisements

16 komentářů Přidejte váš

  1. Leylon napsal:

    Aaaach, je mi sladko az za usami. Kam na to Attlin chodi? Prrnadherne, vzdy sa sem mozem uchylit, ked mam zlu naladu. Dakujem za paradny preklad 😉

  2. Gabriela Watson napsal:

    To bylo slaďoučký, jako ten poslední polibek… snad jsou spolu dodnes 🙂

    Sal.

  3. Thea napsal:

    taky bych si zahrála 🙂

  4. Tinka napsal:

    Jeej 😀 to bylo tak sladký až jsem z toho přeslazená. Toho nikdy nebude dost 🙂 Sherlock je taak ňuňatý a rafinovaný.. Tleskám 🙂 a díky za zlepšení nálady

  5. PharLap napsal:

    Tohle bylo naprosto kouzelné! Nemám absolutně žádné tušení kam na to Atlin chodí. Nádhera. Krásně mi to zpříjemnilo zamračený, a dosti depresivní den. Děkuju :* 😀

  6. Yuki-chan napsal:

    Počítám, že Sherlock má v zásobě několik způsobů, jak dostat od Johna to, co chce. Ale tohle bylo jednoznačně to nejmilejší, co zatím předvedl 🙂
    Díky 🙂

  7. mím napsal:

    Perfektné, dokonalé, úžasné, spravila si mi deň.:) Excelentne si sa popasovala s prekladom. Ty nikdy nesklameš, ďakujem 🙂

  8. Liss napsal:

    Počítám, že od tohoto okamžiku si na hru „Polib doktora“ Sherlock vydobyl výsadní právo a už nikoho nenechá ocicmávat jeho „vaječného“ doktora Watsona 😀 První setkání jsou skvělá, a zdá se mi, že jsou čím dál lepší? Určitě se těším na další takové 🙂

    1. miamam napsal:

      Mně přijdou prostě všechny kvalitní, každé má něco do sebe. Neuvěřitelný, kolik toho Atlin vymyslí na téma úplně první setkání… 🙂

  9. helsl napsal:

    A to Sherlock na ty předchozí objekty hry nežárlil?

    1. miamam napsal:

      Myslím, že mohl maximálně žárlit na tu černošku, že se na ni dostalo dvakrát, ale jestli viděl, a on určitě viděl, že to John fakt bere jen jako hru, dokud ho nepolíbil sám… pak určitě na jakékoli jiskry žárlivosti zapomněl 😛

  10. DarkPony napsal:

    *vysoký priškrtený zvuk* Ok, takže jeto hrozne zlatá poviedka, ale kvôli neviem čomu aj sakra dosť sexi. Prisahám, že sa z vašej stránky nikdy nehnem!

    1. miamam napsal:

      Chi, ono je to takové nenápadně nevinné, co, a přitom… 🙂 Díky 😉
      (p.s. prosím prosím nevykej mi O.O :D)

  11. katka napsal:

    musím uznat že Sherlockovy praktiky jsou úžasné co dokáže všechno vymyslet aby dostal Johna báječné díky

    1. miamam napsal:

      taky myslím 😀 dík 🙂

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s