Archive for the ‘Johnlock povídky’ Category

Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud ho chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo:

Poslední soutěž vyhrála Terka a po mně chtěla napsat zasněženou romantiku, zimní procházku, pokud možno nějaký sladký first kiss… Jak jsem to zadání četla, čím dál víc jsem vyděšeně kulila oči. :D Kupodivu ta nejvíc jednoduše znějící témata jsou pro mě docela oříšek o.o Díky bohu za její dovětek, že se jí líbila povídka Svařené víno… Ta totiž není takový čistý fluff od začátku do konce, že? :-)…

 

John už je nějaký ten pátek rozvedený s Mary. Nespolehlivých, tajnůstkářských a falešných ženských má už evidentně dost, rozhodl se začít úplně znova a rovnou s někým, na koho dosud myslel jen podvědomě.

John potřebuje nějaký plán, aby to vyšlo…

Když Sherlock zjistí, s kým teď John chodí, nevezme to zrovna sportovně… Protože Johnovi teď nejspíš nejde o krátkodobý vztah, víme?

Sherlock taky potřebuje plán, aby to nevyšlo, jenže jeho mozek si zřejmě vzal dovolenou.

Ach. Jo…

 

EDIT 28. 1. Squire celou povídku přeložila do angličtiny!!! o.o Pokud byste se chtěli  pokochat její anglickou verzí, najdete ji TADY, stejně jako její další povídky a překlady. :-)

(Celý příspěvek…)

Po minulé, zábavné povídce přichází něco diametrálně odlišného. Nápad k napsání přišel jako blesk z čistého nebe až loni v září. Ano, třičtvrtě roku jsem potřebovala ke vstřebání pocitů ze závěrečného dílu 3. série. A tak na dvě etapy vznikl His Last Vow z Johnova pohledu. V první etapě šlo psaní snadno, ale pak mě postihla tvůrčí krize (nedostatek času a výpadky inspirace, kdy jsem nedokázala vyjádřit myšlenky vhodnými a vůbec celkově slovy). Naštěstí se má zatoulaná múza vrátila a já povídku jednou v noci dopsala na jeden zátah (bylo to psychicky vyčerpávající, ale když jsem konečně věděla, co psát, tak jsem nemohla přestat).

Jak jsem už na začátku psala, povídka je odlišná od předchozích. Nejde v ní o dojmy ze sestříhaného traileru. Jde v ní o to, co jsem viděla a cítila při  sledování HLV. Johnlock v ní není přímo popsán, ale věřím, že najdete náznaky, tak jako jsem je v tom díle našla já a snažila se je zinterpretovat zde.

 

Liss

(Celý příspěvek…)

V první řadě chci poděkovat Mie, za to, že mi dala příležitost a zveřejňuje tu mou tvorbu. Jsem jí velmi vděčná za kritiku a betování. A vám čtenářkám děkuji za komentáře a připomínky, vezmu si je k srdci.  Vaše ohlasy mě povzbudily a snad i nakopnou mou múzu k dalšímu psaní

Takhle povídka je takovou rozvernou svatební jednohubkou, a tak jako předchozí je inspirována trailerem. Sherlock jako svědek? To vážně? V hlavě mi to šrotovalo jako o závod… Jak jsem se poprala se změtí slov rotujících mi v hlavě si můžete přečíst zde.

Upozornění: neobsahuje Johnlock (i když jisté pasážě by k němu mohly vést) a může vyvolat zvýšenou lítost k Johnovi :D

 

Liss

**

 

Vsuvka od miamam: Tahle svědkova řeč mě bavila už napoprvé, narozdíl od té filmové… :D Užijte si to :)

(Celý příspěvek…)

Jak jsem naznačila na srazu v Brně, tak přidávám povídky od Liss. Tahle je první ze tří, které vznikly loni, a po domluvě s Liss je vydávám schválně okolo data, kdy byla v roce 2014 vysílána třetí série Sherlocka. Přeju pěkné počtení ;-)


 

 

Před rokem jsme se dočkali dlouho očekávané 3.série. A jen pár dní před premiérou i plnohodnotného traileru. A ten ve mně ihned po shlédnutí zažehnul touhu napsat úvod k Empty Hearse a vlastně i mou první Sherlockovskou FF. Trailer sice nevyzrazoval nic zásadního, ale navnadil na spoustu možností, které se mohou odehrát. A já se nechala inspirovat. Několik scén a replik, které se v traileru objevily a zazněly jsem přímo zasadila do své povídky. A okolo těchto „pevně daných“ scén jsem rozehrála svůj příběh Johnova a Sherlockova setkání po dvou letech. Nechtěla jsem, aby to bylo depresivní, takže jsem několika poznámkami jejich cestu k sobě odlehčila, ale ne tak, aby to ztratilo na vážnosti celé situace. Teď už tu povídku uvidíte v jiném světle, ono to už po shlédnutí „pravé verze“ ani nejde jinak, ale i přesto doufám, že se pobavíte, trochu rozesmutníte, zavzpomínáte jaké to před rokem bylo a že si celkově mou prvotinu užijete.

 

Liss

 

(Celý příspěvek…)

Yay, vánoční povídka! :D Ale jak je u mě zvykem, když jde o šťastné a veselé záležitosti, jako jsou Vánoce, umím napsat potemnělé a smutné povídky!… lol… Nebojte, tohle nebude mít tak brutální konec, jako loňská Půlnoční… :-) Naopak, nějaký ten vánoční fluff jsem letos docela nutně potřebovala, takže… O:)

 

Navazuje na konec třetí série. John si po tom, co se Moriarty objevil na obrazovkách všech televizí v Anglii, prožil své vlastní osobní peklo, které vedlo jen k tomu, že se s Sherlockem odcizili. A Sherlocka to ovlivňuje víc, než by si byl ochoten připustit. Jenže John mu dal jasně najevo, že si nepřeje zůstat v kontaktu… naposledy se spolu viděli před rokem, o Vánocích. Teď jsou ty otřesné svátky opět tady a Sherlock je kvůli vzpomínkám roztěkanější a nesnesitelnější než obvykle.

Ještě že má tři lidi, co na něj myslí, a co ho i přes jeho vrčení a kopání mají pořád rádi a chtějí mu přichystat krásné Vánoce.

Nebo jsou ti lidi čtyři?…

 

(Celý příspěvek…)

Tahle povídka je už pár měsíců na světě, ale s Leylon jsme se shodly, že bude nejlepší vydat ji až teď, před Vánocemi.

Sherlock je na návštěvě svých rodičů a při rozhovoru se svým otcem si uvědomí jednu zásadní věc… John Watson totiž není úplně obyčejný muž.

 

Na konci povídky je ještě malý doslov od Leylon. :)

(Celý příspěvek…)

(„II.“ jakože druhá v pořadí na tomhle blogu vůbec)

Chcete, abych pro vás napsala povídku na téma, jaké si zamanete? Tak čtěte dál. :-)

(Celý příspěvek…)

Naposledy Sherlocka s Johnem v „rozjezdu“ (lol) zastavil telefonát od Mycrofta, a navíc pak od paní Stonerové, která je podle všeho ukrytá kdesi v domě, protože se jí někdo snažil vzít čerstvě nalezenou mapu pokladu Stonerových…

A teď, Sherlock, John a Viktor vyráží do domu, aby našli Mirandu Stonerovou… Najdou opuštěný pokoj, otevřené okno… a jednu skříň, v níž Viktor najde něco, co teda vážně nečekal.

Děkuju za vaši trpělivost a snad se vám bude kapitolka líbit. :-P

(Celý příspěvek…)

Loni jsem to krapet prošvihla a letos jsem málem zapomněla pověsit helloweensko-dušičkovou záležitost, nebýt toho, že jsem plánovala vydání dalšího sobotního přídělu – kdy mi došlo, že už bude vlastně listopad, kruci. o.o

Povídka původně psaná pro LWS na tumblr, ale přepsala jsem ji pro tenhle blog. Nevzpomínám si, co jsem při tom, kdy jsem ji tehdy psala, poslouchala, zažívala nebo jestli to byla jen silná inspirace, kterou jsem pozapomněla (jo, jsem schopná zapomenout na některé své povídky, he), takže vám nedokážu říct, proč je tahle povídka tak… smutná. Prostě je. Snad vám příští rok (huh) budu schopná naservírovat nějakou crack záležitost.

Takže…

Dušičková povídka. Pro umocnění nálady si snad můžete pustit tuhle písničku… 

(Celý příspěvek…)