Tabithu: Strasti a slasti párové terapie

Sherlock a John jedou kvůli případu na párovou terapii, no, jak to asi může vypadat?… Tenhle párek rádoby manželů se o sobě navzájem dozví věci, o nichž ani netušili. B-)

 

Do češtiny přeložila Tabithu. (a přestože to není její rodný jazyk, není to absolutně poznat. Ještě jednou tleskám, ženo! :D)

Strasti a slasti párové terapie

 

 

To ticho bylo téměř ohlušující.

„Co prosím?“ tázal se John ještě jednou, protože i když mu dávno není dvacet, neznamená to, že je natolik starý, aby vykazoval problémy se sluchem.

Sherlock na něj ledabyle mávl tenkou brožurou. „Účastníme se kurzu věnovanému párové terapii,“ řekl klidně.

John upřeně zíral na titulní stránku brožury, ze které mu pohled opětoval vysmátý šťastný páreček, kráčející ruku v ruce přes rozkvetlou louku. „To si děláš kozy,“ řekl.

Sherlock mu podá fotografii, zhotovenou na základě sledovací kamery. Tentokrát byl na ní zachycen podstatně méně šťastný pár v ulicích centrálního Londýna. Stojí docela daleko od sebe, žena (blond, drobná, pravděpodobně kolem čtyřicítky, docela hezky nahozená) se rozzlobeně mračí, na rtech výtka. Muž (starší, prošedivělé vlasy, oblečen s mnohem menší péči) vypadá neskutečně otráven.

Sherlock ukáže prstem na muže. „Tohle,“ řekne, „je Daniel Harris alias Jonathan Lewis, vůdce prvotřídního gangu pašeráků drog. Jeho choť, Naomi,“ poklepe prstem na ženu, „je jeho společnice. Tenhle víkend se v Kentu účastní víkendového kurzu párové terapie. Já a Mycroft se domníváme, že je to jenom zástěrka pro jednu z jejich tajných operací. I když, sami vypadají, že tu terapii vážně potřebují.“

„Mycroft?“ zopakuje John, který si rychle spočítá jedna a jedna. „Ty pracuješ pro Mycrofta?“

Sherlockův pohled by zabíjel, kdyby mohl. „Pokud nechci, aby se máti dověděla o tom malém extempore v docích, do kterého byl zapleten ten jednoruký snajpr… vypadá to tak, že ano.“ Sesune se v křeslu níž. „Jak já nesnáším vydírání.“

John na něj po očku koukne: ví, že Sherlocka musí případ alespoň minimálně zaujmout, aby jej vzal, vydírání stranou.

„Takže pojedeme na víkendový kurz věnovaný párové terapii?“ ujistí se a prohlíží si brožuru. Penzion se nachází několik mil od Maidstoneu, je obklopen rozsáhlými zahradami a slibuje „vyřešení všech manželských potíží během jednoho týdne.“

„Ano.“ Sherlock prolistuje několik papírů. „Jako John a Sam Turnerovi. Mám tady potřebné papíry, s laskavou asistencí Mycrofta.“

John na něj zíral. „Počkej. Budeme předstírat, že jsme manželé?“

„Problém?“ tázal se Sherlock nepřítomně.

„Jistě! Jsme oba chlapi, Sherlocku!“

„Excelentní dedukce. Nicméně, ta terapie je taky pro páry stejného pohlaví, takže to není problém.“

Ale ano, řekne v duchu John, to tedy je obrovský problém.

„Nebudu předstírat, že jsem tvůj choť, Sherlocku“!

„Proč ne? Vždyť to budeme jenom předstírat!“

„To – tohle není předmětem téhle diskuze! Proč jsi mi o tom neřekl dřív?“

Sherlock se na něj podívá s výrazem, jenž vyjadřuje pochybnost o Johnově duševním zdraví. „Tak ti to říkám teď,“ odpoví.

John hodí brožuru na zem.

******************************************

Během jízdy vlakem do Maidstoneu podá Sherlock Johnovi jeden z prstýnků a řekne mu, ať mu začne říkat Same. Cílem je získat praxi.

Jenže John trucuje a vůbec s ním nemluví.

******************************************

Penzion je v podstatě zrenovovaný georgiánský dům uprostřed nádherných zahrad a John si nemůže pomoci, ale pocítí nadšení. Když vystoupí z taxíku, přivítá je lehce obézní žena, usmívá se a je velice přátelská. Jmenuje se Jane.

„Vy musíte být Sam a John,“ nadšeně zašvitoří a odhalí v širokém úsměvu dokonalý chrup. „Já jsem Jane a budu terapeutem ve vaší skupince během vašeho pobytu. Pojďte, ukážu vám vás pokoj.“

Jejich pokoj je světlý, vzdušný a s manželskou postelí. Johnův pohled vraždí. Jane si toho všimne.

„Něco není v pořádku?“

„Ne, všechno je v nejlepším pořádku,“ řekne Sherlock hladce a nasadí všechen svůj šarm. „Je tady moc hezky. Díky.“

Jane souhlasně přikývne, i když ještě jednou zkoumavě zabloudí pohledem k Johnovi. John neříká nic. „V tom případě, večeře se podává v sedm. Teď vás nechám, ať se zabydlíte.“ Pak opravdu odejde.

Sherlock se uloží na nepochybně velice pohodlnou postel. John se natáhne po mýdle připraveném na komodě a hodí jím po Sherlockovi. Mine jej o několik centimetrů, ale ten Sherlockův vyčítavý pohled za to stojí.

„To bylo za co?!“

John rezignovaně rozhodí rukama. „Jdu do sprchy,“ řekne a odebere se do přilehlé koupelny. Nezapomene ovšem třísknout dveřmi.

******************************************

Během večeře podávané v útulné a vkusně vyzdobené hotelové restauraci se setkají s ostatními členy jejich skupiny. Dohromady je tam šest párů včetně jich dvou. Lizzie a Mandy jsou mladý lesbický pár, obě jsou ostýchavé a chovají se vůči sobě nejistě, jako kdyby nevěděly, jak druhá zareaguje. Pak je tam ještě Jeff a Linda, kteří se uvedou hlasitou hádkou na téma, jestli mají hezčí příbory tady nebo doma. Pak je tady Bill a Emma (Bill je nabouchaný kus chlapa, říká vulgární vtipy i u stolu, Emma je drobná a je vidět, že je v rozpacích) a pak je tady ještě Violet a Neil, Američani. Oba mají sluneční brýle a nenechavé ruce, pořád se sápají jeden po druhém. Daniel a Naomi dorazí jako poslední a Sherlockův výmluvný pohled je dle Johna zbytečný: okamžitě ví, kdo jsou ti dva zač. Vypadají přesně jako na fotce.

John a Sherlock sedí na opačném konci stolu a moc nejedí, ani se nezapojují do rozhovorů. Sherlock sleduje lidi jak jestřáb myš, John naslouchá hádce mezi Jeffem a Lindou a taky slyší Jane říkat „tohle je první krůček ke zlepšení: chtít se zlepšovat.“ Přeje si být doma na Baker Street.

 

******************************************

John se vrací na jejich pokoj (Sherlock se vytratil už dříve, prý musí přemýšlet), když narazí na Mandy, jak tiše pláče schoulená na schodech. Je blonďatá a Johnovi se líbí, všiml si jí už během večeře a zdá se být fajn. Usedne vedle ní a beze slova jí nabídne papírové kapesníčky.

Mandy se vysmrká a řekne: „Nevím, co ode mě chce.“

John přemýšlí nad Lizzie, její partnerkou. „Jak dlouho jste spolu?“ zeptá se.

 

„Šest měsíců,“ odpoví Mandy a popotáhne. „Ale… já nevím.“ Otře si oči. „Nevěděla jsem, že se mi líbí holky, než jsem ji potkala. Nevím, jak chodit s holkou.“ Vypadá tak nějak ztraceně.

 

John ji poplácá po ruce. „No, od toho tady jsi, ne? Abys na to přišla.“

 

Mandy se pousměje a přikývne. „Doufám. Vy jste tady proč?“

 

Ví bůh, pomyslí si John. „Je toho víc,“ řekne opatrně. Jistým způsobem nelže.

Mandy se opět usměje. „Díky za kapesníčky,“ řekne ubrečeně.

John jí úsměv opětuje, řekne, že je to v pohodě a odejde do svého pokoje. Sherlock už spí, je schoulen jako kočka na své straně postele a ani se neprobudí, když John nechtěně převrátí lampu.

 

John ulehne na svou stranu a ujistí se, že se nijak nedotýká Sherlockova těla. Je přesvědčen, že tuhle noc jistě neusne.

 

******************************************

Zvláštní: zdá se mu, že cítí na rameni tlak něčí hlavy a na tváři ho lechtají černé kudrny, nicméně když procitne, Sherlock je už vzhůru a oblečený a John hledí na jeho záda a slyší klikání klávesnice na laptopu.

 

„Za půlhodiny máme první terapeutické sezení,“ řekne Sherlock a ani se neotočí.

 

John zasténá.

 

******************************************

Všichni usednou do kruhu v další světlé a vzdušné místnosti. Mandy Johnovi plaše zamává a on jí oplatí úsměv. Ostatní se ignorují. Sherlock sedí na nepohodlné plastové židli ve stylu nedbalé až znuděné elegance a zabírá přitom nejen svůj osobní prostor. Kriminální páreček sedí a vypadá normálně.

„Takže,“ promluví Jane. „Co kdybychom si dali zahřívací kolo? Každý řekne, co mají s partnerem společného.“

Bill – ten, co říká vulgární vtipy – zvedne ruku a řekne: „Vím, co máme společného já a Emma.“

„Ano?“

„Ani jeden z nás nekouří ptáka.“

John zavře oči. Tohle bude na dlouho.

******************************************

Když dojde na ně, Sherlock řekne: „Smysl pro humor,“ a John si vzpomene na jejich první setkání a jak se chechtali na místě činu. Přikývne.

******************************************

O něco horší je, když mají mluvit o rozdílech. Jeff a Linda jich mají hodně, počínaje on nikdy neuklidí otvírák na své místo a ona prostě neumí správně připravit zeleninu, mám rád, když trochu křupe, ale ta tvá je pořád rozvařená, ženská! Mandy řekne, že doopravdy netuší, co si Lizzie myslí nebo nemyslí. Emma řekne, že její muž je posedlý sexem a Violet se vyjádří, že oni dva o ničem nikdy nemluví. Prostě jen šoustají.

 

Pak Sherlock prohlásí: „John je idiot a já jsem génius.“

 

Než stačí promyslet odpověď, John odsekne: „No, já alespoň nejsem odborník v deprimování a shazování lidí.“

 

Všichni najednou ztichnou.

 

Sherlock si odfrkne. „To není moje chyba, že mi nestačíš.“

 

„Ne,“ dá mu John za pravdu, „ale je tvá chyba, že nedokážeš držet hubu.“

 

Probodávají se nevraživými pohledy, než Jane váhavě promluví: „Fajn. Myslím, že krátká přestávka by nebyla špatná, co vy na to?“

******************************************

Ten večer John najde Mandy opět na schodech, jak pláče. Udělá si mentální poznámku, že příště s sebou musí vzít víc kapesníčků. „Nemyslím, že tohle bude fungovat,“ řekne Mandy.

Když se John ukládá ke spánku, Sherlock je ještě vzhůru, ale je k Johnovi otočen zády a nemluví s ním. John chce zhasnout světlo, když najednou uslyší Sherlockův hluboký hlas: „Skutečně ti to tolik vadí?“

John se v duchu vrátí k jejich dnešní terapii. „Ano,“ odpoví a zhasne.

******************************************

Tu noc se mu nezdá o černých kudrnách nebo teplém tlaku hlavy spočívající na jeho rameni.

******************************************

„Nechápu, proč se vy dva pořád hádáte kvůli hloupostem,“ osloví Sherlock zpříma Jeffa a Lindu během následujícího terapeutického sezení. „Vždyť na tom přece nesejde!“

„Někdy ano,“ namítne John. Nechce, aby to vyznělo podrážděně. Ale vyzní to tak.

„Jako kdy třeba?“

„Jako když pořád cpeš jedovaté látky do lednice a zapomeneš se mi o tom zmínit,“ odvětí John. „Nebo když odložíš moje věci někam, kam je já nedávám, přesto ale očekáváš, že budu vědět, kde co najdu.“

„Och, tohle znám,“ řekne Linda chápavě. „A pak mi ještě hubuje, když se ptám, kam to dal.“

„Jo, o tomhle mluvím,“ souhlasí John.

Sherlock na něj upřeně hledí.

******************************************

„Tohle je ztráta času,“ rozčiluje se John toho večera, když se chystají na večeři. „Daniel a Naomi nedělají nic podezřelého. Vlastně ne, oni nedělají vůbec nic.“

„Stejně bychom měli zůstat,“ trvá na svém Sherlock a oblékne si jinou košili.

„Proč?“ chce vědět John.

Sherlock neodpovídá a věnuje plnou pozornost knoflíkům.

******************************************

Ten večer se John vyzbrojí krabicí papírových kapesníčků a sedí s Mandy na schodech a účastně naslouchá, když Mandy popotahuje a není s to říct kompletní větu, dokonce ji jednou rukou obejme.

„Ty si prostě nevěříš,“ řekne jí. „Já mám pocit, když vás sleduju, že Lizzie tě má ráda takovou, jaká jsi. A co, že nevíš, co máš dělat? Ona tě má ráda.“

 

Mandy opět popotáhne a vezme si další kapesníček.

 

******************************************

„Dnes si budeme povídat o sexu,“ oznámí Jane příjemným hlasem během následujícího sezení. Sherlock a John se rychle domluví očima, pohledem, jenž říká lži, prostě lži a něco si vymysli. Oba neklidně poposednou.

Neil a Violet o tomhle tématu mluví zdlouhavě a do detailu. V sexu očividně problém nemají a kompenzují jím všechno, co jinde strádají. John je přesvědčen, že opravdu nepotřebuje znát detaily ohledně proporcí Neilova penisu, vážně ne, díky. Lizzie řekne, že Mandy je pozorná a oddaná milenka a Mandy štěstím zrůžovějí tváře. Bill prohlásí, že by klidně mohl šoustat s koštětem a nepoznal by rozdíl, když to dělá s Emmou. Emma namítne, že Bill má přespříliš vysoké nároky.

„To Sam taky,“ přisadí si John, protože má pocit, že by měl něco říct – a taky si myslí, že Sherlock má doopravdy na milence vysoké nároky. I když, ne že by nad tím někdy přemýšlel, to tedy vážně ne.

„John je nudný,“ vrátí mu to Sherlock.

„To tedy nejsem,“ ohradí se John. Má zkušenosti se ženami (fajn, dobrá: taky s muži) na třech kontinentech a Sherlock rozhodně neví, o čem mluví.

„Ale prosím tě,“ prohlásí Sherlock. „Vždyť bys nikdy nepřekročil meze vanilla sexu.“

„To si piš, že překročil,“ namítne John.

„Opravdu?“ A najednou je Sherlock úplně jiný a dívá se na něj stejně fascinovaně, jako se dívá na důkazy; kousek skládačky, co nese v sobě kód a odpověď na záhady. John předestírá, že mu nerůžoví tváře.

„Opravdu,“ potvrdí a pohlédne Sherlockovi do očí. Najednou všichni zmlknou a cítí to napětí ve vzduchu.

******************************************

Tu noc John nemůže usnout. Leží vzhůru ještě dlouho po uklidňovacím dýchánku s Mandy a lituje, že si ho přes den nestihl vyhonit, protože teď tady leží v posteli vedle Sherlocka Holmese a je kurva tvrdý. Zavře oči a snaží se myslet na něco odpuzujícího, třeba si představuje nahého Mycrofta. Docela to funguje, jenže pak Sherlock něco zamumlá ve snu, otočí se a najednou jeho hlava spočine na Johnově rameni, Sherlockovy vlasy jej polechtají u nosu a John už ví, že se mu to předtím nezdálo.

Nepřemýšlí, prostě jej obejme a Sherlock se přitulí blíž, aniž by se probudil.

Tohle není správné, jenže líp se mu usíná a John taky usne dřív, než mu dojde, že tohle bude ráno hodně pracně vysvětlovat.

******************************************

Ráno Sherlock neřekne nic a John taky ne.

******************************************

Sledování Daniela a Naomi uvízne na mrtvém bodu a má za následek, že Sherlock je čím dál tím víc podrážděnější. Pronáší jízlivé dedukce nebo má spoustu poznámek (taky jízlivých) na adresu Johna nebo ostatních. Řekne Jeffovi a Lindě, že jsou to dva nejnudnější lidi, jaké kdy potkal, taky informuje Billa, že je narušen po psychické stránce a nařídí Mandy, ať se vzpamatuje.

V tu chvíli dojde Johnovi trpělivost.

„Možná jsi to ty, kdo by se měl vzpamatovat, She… Same,“ řekne John. „Nejsi tak úžasný, jak si myslíš!“

„Myslím, že uznáš, že jsem –“

„Myslím, že vím, že nejsi. Jsi arogantní sobec, naprosto protivný –“

„Opravdu?“ odsekne Sherlock. „Tak proč se mnou pořád zůstáváš?“

„Bůhví proč,“ oplatí mu to John.

Už podruhé se jim povedlo šokovat. Tohle je rekord.

******************************************

„Víš, proč se mnou zůstáváš,“ řekne Sherlock u večeře, zatímco se Jeff a Linda hašteří, kdo si naložil víc mrkve. „Zůstáváš, protože se nudíš a já představuji rozptýlení.“

„Jo, a taky mám tu čest sledovat, jak urážíš a deprimuješ nevinné lidi,“ pronese ironicky John. „A to ani neříkám, jak mě zatahuješ do situací, do kterých nechci být zatahován a taky že mi o tom vůbec neřekneš.“ Naloží si na talíř zeleninu a pronese už klidněji: „Už mám toho fakt dost.“

„Ty už toho máš dost?“ kontruje Sherlock. „Dovedeš si vůbec představit, alespoň minimálně, co všechno já musím strpět? Jsi nešika, tvé názory jsou směšné a průměrné, jsi nudný a mluvit s tebou je ještě nudnější a –“

John mu vychrstne víno do obličeje a vyřítí se z jídelny.

******************************************

Tentokrát je to John, kdo sedí na schodech. Mandy jej najde a nabídne mu sklenku vína na oplátku za kapesníčky. John ji exne s nezřetelným „díky“. Mandy usedne vedle něj.

„Měl jsi pravdu,“ promluví. „Oba jste měli pravdu. Jsem nejistá a musím se vzpamatovat.“

„Neposlouchal bych nic z toho, co Sherlock říká,“ zamručí John.

Mandy se usměje a položí svou ruku na Johnovu. „Má tě moc rád, Johne. Cítí to každý, kdo stráví ve vaší společnosti byť jen deset minut. Pořád se na tebe dívá, poslouchá, co říkáš a jak to říkáš.“

„Tohle dělá s každým,“ namítne John.

„Ne stejným způsobem,“ řekne Mandy. „Je to jako kdyby lidi katalogizoval. Ale když je s tebou, dívá se na tebe, protože mu záleží na tvém souhlasu. Záleží mu na tvém mínění. Není to jenom o pozorování, záleží mu na tobě. Pokud to dává smysl.“

„Je to hajzl,“ řekne John.

Mandy lehce pokrčí rameny. „Možná je na tobě, abys to změnil.“

******************************************

Sherlock se vrátí na pokoj ve chvíli, když se John chystá ulehnout. Chvíli stojí proti sobě, každý na jiné straně pokoje a pozorují se jako dvě kočky. Límec Sherlockovy košile nese stopy od vína a John od těch skvrn nemůže odtrhnout pohled.

„Nemyslel jsem to vážně,“ promluví konečně Sherlock.

„Myslel jsi to vážně,“ namítne John.

„Ne tu část o tom, že jsi nudný. Nebo že mluvit s tebou je nuda. Nejsi nudný. Měl bys být, jenže nejsi.“ Prohrábne si vlasy, jakoby ho to samého udivovalo.

John přešlápne. „Já jsem taky nemyslel vážně tu část, jak mi lezeš na nervy. Nebo cokoliv, co jsem řekl. Tebe nemám nikdy dost.“

Chvíli na sebe upřeně hledí.

„Co ta část o tom, že bys šel do tvrdého sexu?“ zeptá se nečekaně Sherlock.

John prudce zvedne hlavu.

Sherlock se zakření.

******************************************

John usne, a když se probudí, u nosu jej lechtají černé kudrny a jemu to vůbec nevadí. Dívá se na strop a přemýšlí, jaký byl idiot a prsty pročesává Sherlockovy vlasy. Sherlock po chvílí něco zamumlá, pohne se a pak se přitulí blíž. John se usměje a dál si hraje s jeho vlasy. Neříkají nic.

„Ale ne. Co je dnes za den?“ zeptá se Sherlock najednou.

Není snadné přemýšlet, když mu Sherlock leží v náruči, ale nakonec se to nějak povede: „Ehm. Středa. Aspoň myslím.“

Sherlock vystřelí nahý z postele, otevře laptop a jeho prsty se rozběhnou po klávesnici. Po chvíli nahlas zasténá a opře si čelo o stůl.

„Copak?“ chce vědět John.

„Daniel and Naomi,“ zamumlá Sherlock do stolu. „Minulou noc se odhlásili. Chtěl jsem je sledovat.“

„Tak proč -?“

Sherlock se na něj výmluvně podívá. „Nějak si mě rozptyloval,“ odpoví.

John je ohromen. „? Ty –“ Pak zmlkne. Nikdy by neřekl, že může existovat něco, co odvede Sherlockovu pozornost od případu. Nějakým zvláštním způsobem mu to lichotí, protože tohle je snad lepší než jakékoliv vyznání lásky.

„Bude Mycroft hodně naštvaný?“ zeptá se.

Sherlock pokrčí rameny a zaklapne laptop.

John jej chvíli sleduje. „Tak tě rozptyluju,“ pronese nakonec.

Sherlock na něj nechápavě pohlédne.

„No, dívám se na tvůj nahý zadek,“ poznamená John.

Sherlock se usměje.

******************************************

Když se loučí, je to poněkud hodně emocionální. Mandy visí Johnovi kolem krku a pořád mu děkuje, že ji zachránil a John jí řekne, ať není pošetilá a že je miláček a taky jí věnuje krabičku se zbylými kapesníčky a svou emailovou adresu (kdyby něco). Bill Sherlockovi řekne přímo, že měl pravdu o jeho posedlosti sexem a že podstoupí řádnou terapii. Jeff a Linda se hádají, i když čekají na taxi, protože i když se některé věci změnily, jiné zůstávají stejné.

Sherlock a John jdou spokojeně přes nádherné pozemky a pak jedou domů na Baker Street.

Mycroft jim jejich selhání s větším než malým nadšením odpustí.

 

 

 

**

Starjenni, The Troubles of Marriage Counselling (na LiveJournal)

 

**

Advertisements

10 komentářů Přidejte váš

  1. lia napsal:

    plně souhlasím s kamivon

  2. Little Britophile napsal:

    Ach, to bylo skvělé!

  3. kamivon napsal:

    jak hezky může taková hádka pohnout věcmi tím správným směrem 😀
    díky

  4. Alice Nasweter napsal:

    To už se Mandy na chodbě svěřil s tím, jak se oba dva jmenují doopravdy? Brzy teda. 😀 Mohlo by to být o tolik – tolik – tolik delší. 😀 Nádhera.

  5. Liss napsal:

    Už před 3.sérií Sherlocka jsem doufala, že se něčeho podobného dočkáme i v seriálu- kvůli proniknutí do případu budou muset John s Sherlockem předstírat pár a dočkali bychom se jistě více než zajímavé debaty (jako právě v této povídce)! 😀 Ale nehážu flintu do žita- 4.série nás může ještě v tomhle překvapit!! :))

  6. katka napsal:

    Nějak na takové terapie nejsem ale tuhle té bych se zúčastnila z převelikým nadšením , děkuji za skvělou zábavu, zas je den trochu lepší

  7. squire napsal:

    Oooh, moje absolutně nejoblíbenější trope!

    Skvělý překlad, klobouk dolů.

  8. Leylon napsal:

    Tak toto bolo teda neuveritelne! Parova terapia, koho by toto napadlo? 😀 ani mi nevadi ze bol sex vynechany… akosi sa tak udrzal lahsi ton celeho diela. Niektore poznamky si fakt John nezasluzil no to kedbta uplakana lezbicka na chodbe rozpravala ako hned vidno ze Sherlock ma rad, to sa citalo nadherne 😀 preklad bol neskutocne krasny- aky je , prosim ta, rodny jazyk prekladatelky? 😀
    este raz, velka vdaka 😉 😉

  9. helsl napsal:

    To bylo naprosto úžasné. Ještě bych teda chtěla vědět, jak jim šel ten sex, v tom nás autorka poněkud ošidila. Některé poznámky si John nezasloužil, obdivuju jeho trpělivost a toleranci. Sherlock si fakt chvílema nevidí do huby.

  10. Yuki-chan napsal:

    Neskutečné! 😀 Párová terapie těch dvou musela stát za to! Škoda, že netrvala déle 😀

Necháte mi komentář?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s